Prvním učitelem hudby norského skladatele Edvarda Griega byl Čech Ferdinand Jan Šedivý
Další Hudba podle kalendáře připomene norského hudebního skladatele Edvarda Hagerupa Griega, který se narodil 15. června 1843, tedy před rovnými 180 lety. Je považován za největšího norského skladatele vůbec. Jeho hudba vychází z národních tradic Norska a především čerpá z norské lidové hudby. Grieg se proslavil zejména jako autor drobných lyrických skladeb a písní pro klavír a housle, sonát a orchestrálních suit.
Edvar Hagerup Grieg se narodil a většinu života prožil v Bergenu. Jeho otec Alexander Grieg, původem Skot, byl obchodníkem a zastával také funkci britského čestného konzula. Jeho matka byla inteligentní a kulturně zaměřenou ženou s velikým hudebním talentem, sama byla výborná pianistka a zpěvačka. Byla to tedy ona, kdo stál u Edvardových hudebních začátků. Od šesti let jej učila hrát na klavír, navíc se u Griegů scházela hudbymilovná společnost, a tak se malý Edvard od útlého dětství seznamoval s hudbou Mozarta či Chopina.
Rodina měla celkem pět dětí, ovšem největší talent projevoval právě Edvard, a tak bylo rozhodnuto, že se stane hudebníkem. Studoval tedy hru na klavír a kompozici na konzervatoři v německém Lipsku a na závěrečném veřejném koncertě uvedl s velkým úspěchem i čtyři své vlastní skladby pro klavír. Bohužel během studií onemocněl na jaře 1860 těžkým zánětem pohrudnice, který měl za následek jeho celoživotní potíže s plícemi. Jedna polovina plic nefungovala vůbec a na druhé se v pozdějším věku objevila tuberkulóza, celoživotně tedy trpěl dušností, častým nachlazením a návaly slabosti. Měl štěstí, že se v roce 1867 oženil se svou sestřenicí Ninou Hagerupovou, která manžela provázela na jeho koncertních turné a celý život o něj pečovala. Byla také velmi dobrou zpěvačkou a na koncertech často vystupovala s jeho písněmi.
Významný vliv na Griegovu tvorbu měl jeho pobyt v Kodani v letech 1863–1865. Setkal se tu s dánským skladatelem Nielsem Wilhelmem Gadem, ale též Norem Richardem Nordraakem, autorem pozdější norské státní hymny. Právě pod jeho vlivem se přiklonil k lidové hudbě, která se stala velkou inspirací po jeho další kompozice.
Jedním z bezesporu nejvýznamnějších děl Edvarda Hagerupa Griega je jeho koncert pro klavír a moll op. 16. Grieg jej napsal v roce 1868 a v témže roce se také setkal s Ferencem Lisztem, který se neskrýval se svým obdivem k jeho torbě a podporoval jej. Grieg se také spřátelil se spisovatelem Bjørnsonem, na jehož texty napsal několik písní, kantátu Před branou kláštera a scénickou hudbu k dramatu Sigurd Jorsalfar, a spolupracoval též s Henrikem Ibsenem, pro kterého v roce 1874 napsal scénickou hudbu k dramatu Peer Gynt, z jejíž druhé části pochází slavná Solvejžina píseň. V 90. letech 19. století se o Griega začala zajímat také cizina, a tak podnikl řadu koncertních cesta, ať už jako klavírista, či dirigent.
Více prozradí a hudební ukázky nabídne Martina Klausová v pořadu, který bude mít premiéru v pátek 16. června v 19 hodin. Reprízy si můžete poslechnout v neděli 16. 6. v 9:00 a středu 21. 6. ve 22:00.
Úvodní foto: Jezero Nordda na Troldhaugenu, u něhož si Grieg nechal v roce 1884 postavit dům (©Profimedia)
