Skladatel hudby pro královský dvůr. Georg Friedrich Händel

Další Hudba podle kalendáře bude věnována jednomu z nejvýznamnějších skladatelů barokní éry, jímž je Georg Friedrich Händel. Původem Němec žil od roku 1712 v Londýně a získal dokonce britské občanství. Spolu s Bachem a Telemannem patří k nejhranějším barokním skladatelům. K jeho nejslavnějším titulům patří Vodní hudba, Hudba k ohňostroji, či oratorium Mesiáš.

Georg Friedrich Händel se narodil 23. února 1685, zemřel před 265 lety – 14. dubna 1759. Byl potomkem Georga a Dorothy Händelových. Jeho otec byl osobním lékaře nejstaršího syna vévody Augusta Saského Jana Adolfa I. a vážený amtschirurgus (městský lékař) města Halle nad Sálou. Matka byla dcerou pastora Tausta; v době narození Georga Friedricha jí bylo třicet čtyři let, otci šedesát tři. Podle přání svého otce se měl Händel stát buď lékařem, nebo raději právníkem. Přesto jej nechal vzdělávat i v hudbě – jeho výchovu svěřil varhaníkovi a skladateli Friedrichu Zachowovi, a byl to právě on, kdo pro další hudební vývoj mladého Händela výrazně ovlivnil.

V roce 1696 podnikl Georg Händel spolu se synem cestu do Berlína, protože si jeho lékařské služby vyžádal tamní kurfiřt Friedrich I. Pruský. Mladý Georg Friedrich při té příležitosti koncertoval před knížecím posluchačstvem na cembalo a měl takový úspěch, že mu kurfiřt nabídl přijetí do svých služeb a financování cesty do Itálie, aby si doplnil vzdělání. Otec však nabídku nepřijal; povolání hudebníka mu připadalo příliš nejisté a nechtěl dosud jedenáctiletého chlapce vázat. O rok později Händelův otec zemřel.

V letech 1699 a 1700 zkomponoval Händel svá první datovatelná díla, rokem 1701 se datuje jeho dlouholeté přátelství s o čtyři roky starším Georgem Phillipem Telemannem. Přesto, že už si vydobyl poměrně značné renomé v hudební oblasti, rozhodl se z úcty k zesnulému otci vystudovat práva. Dokončil gymnázium a v roce 1702 se dal zapsat na právnickou fakultu univerzity v Halle. V témže roce obdržel v Halle i místo varhaníka a kromě toho – ve věku pouhých 17 let – též vyučoval na církevním gymnáziu vokální hudbu. V krátké době dosáhl mimořádného úspěchu. Jeho varhanním improvizacím přicházelo prý naslouchat celé město a on sám se těšil veliké úctě a vážnosti. Tento úspěch jej přesvědčil, že je předurčen pro hudební dráhu. Rezignoval na právnická studia, neprodloužil smlouvu s Domkirche a roku 1703 odjel do centra německé opery do Hamburku.

V Hamburku se Georg Friedrich Händel seznámil a rychle spřátelil s Johannem Matthesonem, osobností širokých zájmů a obávaným glosátorem a kritikem všech oblastí uměleckého života Hamburku. Jeho prostřednictvím se Händel také poprvé setkal s anglickým prostředím, které se mu později mělo stát domovem.

Na jaře 1703 se Händel stal druhým houslistou hamburského operního orchestru. V následujícím roce zkomponoval Pašije podle sv. Jana, na které Mattheson napsal zdrcující kritiku. Dokonce mezi dosavadními přáteli došlo k souboji na kordy, při němž byl Händel málem zabit. Matthesonův kord se zastavil o knoflík na kabátě. Ovšem Händelovy první opery Almira a Nero byly naopak velmi úspěšné a opanovaly hamburskou operu na celou zimní sezónu. Poté Händel odjel do Itálie, navštívil Florencii, Řím a pokusil se o štěstí v operní metropoli Benátkách. Rok žil v Neapoli, a poté se vrátil do Benátek, kde na začátku masopustní sezóny 1709 — 1710 zde uvedl svou operu Agrippina a úspěch překonal všechna očekávání. Opera byla označena jako nejzpěvnější z italských oper a její obliba se záhy rozšířila po celé hudební Evropě.

Více prozradí a hudební ukázky nabídne Martina Klausová v pořadu, který bude mít premiéru v pátek 12. dubna v 19 hodin. Reprízy si můžete poslechnout v neděli 14.4. v 9:00 a středu 17.4. ve 22:00.

Obrázek: Georg Friedrich Händel (©Shutterstock)