Za jednoho z nejsvébytnějších hudebních skladatelů všech dob je považován Modest Petrovič Musorgskij

Modest Petrovič Musorgskij dospěl k osobité a citově hluboké hudební řeči, která předešla svou dobu. Dokázal svými nekonvenčními prostředky dosáhnout autentického výrazu a je dodnes vzorem řady současných skladatelů. Ve svých dílech se často a rád inspiroval folklórem. K jeho nejvýznamnějším dílům patří opery Boris Godunov a Ženitba, orchestrální skladba Noc na lysé hoře, klavírní cyklus Obrázky z výstavy i jeho písňové cykly. Přesto, že byl hudebním samoukem, stal se velkou inspirací pro moderní ruskou hudbu první poloviny 20. století, především pro Šostakoviče a Prokofjeva. Je po něm pojmenován kráter Musorgskij na planetě Merkur.

Modest Petrovič Musorgskij pocházel z vážené důstojnické rodiny. Narodil se ve vesnici Karevo ve Pskovské oblasti a v klidném venkovském prostředí prožil prvních deset let svého života. Velké hudební nadání projevoval už v dětství a základy hudební výchovy mu předala jeho matka. V roce 1849 se rodina přestěhovala do Petrohradu, kde studoval současně gymnázium a klavírní hru u Anrona Gerkeho. Po třech letech přestoupil do učiliště gardových poddůstojníků, protože podle rodinné tradice měl před sebou vojenskou kariéru. Po maturitě se tedy stal na dva roky důstojníkem maloměstské posádky Preobraženského pluku.

Když se ovšem v roce 1856 seznámil se s členy tzv. Mocné hrstky, začal se pod vlivem Balakireva věnovat především hudbě. Vrátil se ke studiu hudební literatury, četl orchestrální partitury, analyzoval harmonii, kontrapunkt a formu prostřednictvím děl ruských i evropských skladatelů, učil se kompozici a instrumentaci. Záhy získal pověst vynikajícího klavírního improvizátora a jeho první veřejně publikovanou skladbou se stala v roce 1852 klavírní polka Podpraporčík. Měl také krásný baryton a často zpíval na domácích koncertech v petrohradských salonech.

V roce 1858 opustil Musorgskij vojenskou službu, i když si uvědomoval, že tím ztrácí existenční jistoty. V té době se také zhoršil jeho psychický stav a trvalo dva roky, než se uzdravil. V roce 1860 se vrátil ke komponování a na koncertě Ruské hudební společnosti mu bylo pod taktovkou Antona Rubinsteina provedeno jeho Scherzo B-dur. Po zrušení nevolnictví v roce 1861 přišla rodina o velkou část majetku a Musorgskij nastoupil na post ministerského úředníka, které záhy vyměnil za místo správce lesního úřadu. Ostatně časté změny byly pro něj typické - po celý život trpěl těžkými depresemi a v žádném svém povolání nebyl spokojen. Jeho deprese se ještě prohloubily pro smrti jeho matky v roce 1865, určitý čas strávil v této době na usedlosti svého bratra, kde v klidném prostředí složil čtyři ukolébavky, které patří mezi jeho mistrovská díla. Poté sdílel až do roku 1872 malý byt s Rimským-Korsakovem a v té době začal pracovat na opeře Boris Godunov podle stejnojmenné tragédie Alexandra Sergejeviče Puškina. V roce 1869 dokončil první verzi, která však byla vedením Mariinského divadla odmítnuta a přepracovaná verze měla premiéru pak až v roce 1874. Z této doby pochází i série skladeb Noc na Lysé hoře, inspirovaná ruskými literárními díly a legendami.

Více prozradí a hudební ukázky nabídne Martina Klausová v pořadu, který bude mít premiéru v pátek 22. března v 19 hodin. Reprízy si můžete poslechnout v neděli 24.3. v 9:00 a středu 27.3. ve 22:00.

Foto: Modest Petrovič Musorgskij v roce 1881, portrét od Ilji Repina (©Wikipedie)