Bavorská Mekka Wagneriánů

Ke vzniku bayreutského svatostánku, kam za operami Richarda Wagnera míří rok co rok jejich oddaní příznivci, vedly zhruba před půldruhým stoletím dvě cesty.

Po jedné kráčel – tvrdohlavě jako vždy – sám skladatel. Obdivoval venkovská dřevěná divadla, ve kterých se hrálo a zpívalo, dokud se nerozpadla nebo neshořela. Do čehosi podobně syrového by se přece jeho díla založená na pradávných mýtech a legendách hodila. Na cestách napříč budoucím Německem, které bylo až 70. let 19. století bylo územně rozdrobené, doputoval i do Bayreuthu. Prý je tam rustikálně vyhlížející divadlo s velkým jevištěm, po kterém skladatel rovněž nesmírně toužil. Opravdu tomu tak bylo. Jenomže na úkor jevištní plochy bylo pod střechou nevelké divadelní budovy malé hlediště. Představa, že na jeho opery bude mít přístup jen titěrné množství diváků, Wagnera přirozeně rozhořčila. A otočil se k Bayreuthu zády. Prozatím.

Paralelně se totiž nevědomky rýsovala ještě jedna cesta. Vedla klikatě přes plán vybudovat velké Wagnerovské divadlo v Mnichově. Stál za ním, kdo jiný než Richardův oddaný ctitel, král Ludvík II. Bavorský. A na práci najal politicky omilostněného architekta Gottfrieda Sempera, který se už roku 1841 proslavil návrhem na budovu drážďanské opery. Pro Mnichov si Semper vymyslel, či spíše vysnil dvě možnosti. Buď se divadlo vybuduje formou vestavby do rozměrného Skleněného paláce. Anebo se postaví na kopci nad řekou Isar a povede k němu zdola široká, výstavní ulice. Ani jedna z variant se neuskutečnila, chyběly peníze.

Do zablokované situace se rázně vklínil Richard Wagner. Vzpomněl si na znovu Bayreuth s tím, že by využil svého starého známého a spolubojovníka Gottfrieda Sempera. S ním tam teď navrhne nové divadlo, v němž se budou – to dá rozum – provádět jen a jen jeho opery. A tato stavba jim musí vzhledem i vybavením vyhovovat. Bayreuthští radní byli nadšeni, vědělo se totiž o Wagnerově blízkém vztahu s králem, u něhož si chtěli šplhnout. A poskytli pozemek zdarma.

Do země se poprvé koplo počátkem jara 1872, položení základního kamene se uskutečnilo 22. května téhož roku. V den Wagnerových devětapadesátých narozenin. Lilo prý jako z konve. Wagner promokl na kůži, ale ještě ten večer dirigoval v nedalekém Markraběcím divadle Beethovenovu Devátou.

Více prozradí Jiří Vejvoda v dalším díle pořadu Slavná auditoria. Premiéra pořadu je připravena na pondělí 1. února v 19 hodin. Reprízy si poslechněte ve čtvrtek 4.2. v 18:00 a v sobotu 6.2. v 10:00.

Foto: Wikipedie ( Rico Neitzel)