Budova v budově. Komorní sál fakulty umění a designu Ostravské univerzity

O velký koncertní sál v Ostravě, jehož vznik je navíc propojený s rekonstrukcí stávajícího Domu kultury, se už několik let svádí bitva. Jak mezi politiky, tak mezi občany. A mezitím docela v tichosti vznikl komorní koncertní sál v rámci Ostravské univerzity. Navíc v samém srdci města, na území dlouhodobě podceňovaném a nyní zdařile revitalizovaném.

Vzdáleně to připomíná pražský příběh týkající se budovy nové knihovny. Zatímco kolem Kaplického blobu na Letenské pláni panovaly vášně, jen o něco dál, v zákoutí blízko náměstí zvaného „kulaťák“, byla bez křiku a bez protestů postavena Národní technická knihovna. Mimochodem velmi pěkná a svému účelu vyhovující. Dokonce se i v jejím interiéru tu a tam konají koncerty klasické hudby.

Pokud se týče Ostravy - v porovnání s Prahou jde o město zcela odlišné; přesto však územně, respektive administrativně sdílejí společný a důležitý krok, který se navíc odehrál takřka souběžně. Jak známo, takzvaná Velká Praha vznikla připojením řady doposud samostatných městských čtvrtí po založení Československa. Jmenovitě k 1. lednu 1922. Jen o dva roky a jeden měsíc později, konkrétně 29. ledna 1924, se totéž odehrálo v Ostravě.

Vznikl rozsáhlý konglomerát, ve kterém je třeba urazit spoustu kilometrů, než se člověk přemístí například z Vítkovic do Poruby. Centrem města ovšem zůstaly čtvrti zvané Moravská Ostrava a Přívoz. Včetně velkého, nezastavěného území, historicky trefně pojmenovaného Černá louka. Že právě tam se roku 2023 zpřístupní – v rámci nového areálu Ostravské univerzity – příjemný komorní sál pro klasiku? To se donedávna jevilo jako krajně nepravděpodobné. A přece zde ve středu, 15. února 2023, poprvé zazněla hudba. Navíc v excelentním podání. Klávesy rozvlnil Ivo Kahánek, s houslemi čaroval Jiří Vodička.

Pro vhled do souvislostí se vraťme do roku 1953. Tehdy vznikla v Opavě Vyšší pedagogická škola, která se o šest let později přestěhovala do Ostravy. Což byl jeden ze střípků dobové mozaiky, která historickou Opavu odsouvala do pozadí, aby náležitou pozornost věnovala hornické Ostravě, onomu „ocelovému srdci republiky“.

Léta plynula, režimy se měnily, škola se rozvíjela; od roku 2007 přibyla k již existujícím fakultám nová, zaměřená na umění. Až přišel rok 2012, kdy se začalo jednat o sloučení s ostravským pedagogickým gigantem, Vysokou školou báňsko-technologickou. Existující zde od konce druhé světové války jako další z důkazů ostravské dominance. Jednalo se tři roky, ale z plánů nakonec nezbylo nic. A tak se vedení město odhodlalo ke dvěma zásadním krokům, opatřením.

Jedno bylo systémové: vzniká Ostravská univerzita, druhé vysokoškolské učiliště ve městě. O šesti fakultách, ve kterých dnes prý působí přes osm set interních i externích pedagogů a kam dochází či dojíždí osm a půl tisíce studentů.

Druhý krok se vlastně týkal územního rozvoje. Vždyť pár kroků za Divadlem Antonína Dvořáka v srdci Ostravy se rozkládá rozsáhlé, ale donedávna neuspořádané území zeleně, od roku 1960 známé jako Výstaviště Černá louka. Budova určená výstavám či veletrhům zabírá ovšem jen o část prostoru. Dlouho jako by se nevědělo, co s Černou loukou udělat. Vylepšit ji pro oddych a relaxaci? Nebo ji zastavět tak, jak by se to líbilo developerům?

Nakonec se narodil kompromis. Značný kus zeleně zůstal, ale docela svižně se tu postavily, kousek od řeky Ostravice, dvě budovy. Patřící Ostravské univerzitě. Pozemek zdarma věnoval ostravský magistrát. Jedna z fakult je zaměřena na výuku v oblasti sportu, druhá na hudbu a na design. Liší se od sebe nejen diametrálně jiným účelem, ale i vzhledem. Budova Umělecké fakulty, která nás zajímá víc, je dílem kopřivnického ateliéru, který po studiích v Brně založil architekt Kamil Mrva, ročník 1974. Autor různorodých objektů v moravsko-slezském kraji, muž s citem pro moderní tvarosloví, které se ale snaží vsadit do okolního prostředí.

Bíločerná, vzdušně působící kostka Umělecké fakulty Univerzity Karlovy se přesto setkává s protichůdnými reakcemi. Jedni ji velebí, jiným se protiví. Důležité však je, jak se v ní pracovaje vyučujícím, mezi něž patří uznávané pojmy. Například katedru klavírní hry přislíbil externě posílit i legendární Ivan Klánský.

Více prozradí Jiří Vejvoda v dalším díle pořadu Slavná auditoria. Premiéra pořadu je připravena na pondělí 19. června v 19 hodin. Reprízy si poslechněte ve čtvrtek 22. 6. v 22:00 a v sobotu 24. 6. ve 13:00.

Foto: Ostravská univerzita (©Profimedia)

Podcast