Divadlo pravoslavné Marie

V Rusku musí být, jak známo, odjakživa vše velké – a tak se i operní, respektive možná ještě víc baletní scéna, otevřená v Petrohradu s velkou slávou 5. října 1873, jmenovala Velké divadlo. Vzniklo – jak jinak – než dekretem carské vrchnosti, jmenovitě Výboru pro divadlo a hudbu, a vtisklo jméno i náměstí, na kterém bylo postaveno. Architekt Antonio Rinaldi si dal záležet jak na vybavení jeviště, tak na okázalosti celé budovy. Následně se zde střídaly ruské, italské a francouzské operní soubory; konaly se tu také koncerty vokální či instrumentální hudby a občas se na repertoár dostala i divadelní hra v ruštině. Už na prahu devatenáctého století došlo k zásadní rekonstrukci, která divadlo ještě zvětšila a zvelebila, takže se směle přičlenilo k místní katedrále, burze či budovy námořnického velení jako jedna z klíčových petrohradských dominant. Jenomže tak jako v mnoha jiných případech po celém světě, i zde všechno zhatil požár; vypukl na Nový rok 1911 a zůstala po něm jen ohořelá fasáda, zatímco uvnitř lehlo prakticky všechno popelem. Nový dech nabralo Velké divadlo o sedm let později - 3. února 1818 se znovu otevírá premiérou baletního představení na hudbu Itala Caterina Cavose, usazeného navždy v Rusku; choreografii vytvořil Charles Didelot, který se výrazně zasloužil o propagaci ruského baletu ve světě. Cavosův syn Alberto, povoláním architekt, se pak ještě zhostí úpravy stropu a sloupoví v hledišti, čímž vylepší akustiku sálu, ale vývoj už spěchá jiným směrem. A nezastaví jej ani básník Puškin, který sem tak rád a tak často chodil, což je navždy zaznamenáno v jeho poezii.

A právě sem - do petrohradského Mariinského divadla - nás zavede Jiří Vejvoda v dalším díle pořadu Slavná auditoria. Premiéra pořadu je připravena na pondělí 15. května v 19 hodin. Reprízy si poslechněte ve čtvrtek 18.5. ve 22:00 a v sobotu 20.5. v 10:00.