Dvě soutěže pod stříbrnou krasavicí
Kocianova houslová a Heranova violoncellová soutěž v Ústí nad Orlicí.
Narodila se roku 1996, je vysoká 50 metrů a celá ze železa; přezdívá se jí Stříbrná krasavice. Řeč je o rozhledně nad čtrnáctitisícovým východočeským městem Ústí nad Orlicí, které do hudební světa u nás i v zahraničí promlouvá už řadu let dvěma hodnotnými soutěžemi velmi mladých talentů. V oborech housle a violoncello. Obě nejsou jméno po místních slavných rodácích hudebního zaměření a tak jsou i v symbolické rovině pevně ukotveny ve svém působišti.
První je jméno houslového virtuóza, skladatele, pedagoga a na prahu druhé světové války krátce i ředitele Pražské konzervatoře Jaroslava Kociána. Druhým pak violoncellisty, pedagoga a dlouholetého koncertního mistra Symfonického orchestru někdejšího Československého rozhlasu Bohuslava Herana. Navíc se minimálně první z nich konala řadu let ve skvostném divadle třetího z místních rodáků, kteří se natrvalo zapsali do dějin českého umění. Architekta Kamila Roškota.
To vše jsou dobré důvody k tomu, abychom se do Ústí nad Orlicí za zmíněnými dvěma soutěžemi vypravili. Probrali alespoň stručně jejich historii; prolistovali statut, zmínili se o významných členech obou porot. A také připomněli vývoj alespoň dvou z mnoha mladičkých soutěžících, kteří se tímto hudebním kláním postupně propracovávali vzhůru.
Specifikou jak Kociánovy houslové soutěže, tak Heranovy violoncellové soutěže je totiž skutečnost, že jsou rozděleny do čtyř věkových kategorií. Umožňují tak mladým soutěžícím zúčastňovat se opakovaně. Přesouvat se postupně z nejmladší až po relativně nejdospělejší kategorii. A tím nejen posbírat různé vavříny, ale zapsat se do paměti pedagogů, tvořících jádro porot. Vyrůstat pod odborným dohledem od předškolního věku až do doby, kdy už studují na některé z konzervatoří.
Obě soutěže jsou navíc cenné tím, že vyrostly z odhodlání místních pedagožek a pedagogů na Lidové škole umění. A z jejich nadšenectví, které jim velelo nejen vybudovat působivou událost, opakující se každoročně či ob rok. Ale také ovlivňovat kulturní život pěkného města a jeho okolí, získávat pro hudbu nové příznivce a diváky. To vše jsou zásluhy, o kterých se nedočítáme v celoplošných tiskovinách a neslýcháme z celostátních médií. Ale mají svou velkou váhu.
Více prozradí Jiří Vejvoda v dalším díle pořadu Slavná auditoria. Premiéra pořadu je připravena na pondělí 8. listopadu v 19 hodin. Reprízy si poslechněte ve čtvrtek 11.11. v 18:00 a v sobotu 13.11. v 10:00.
Foto: Profimedia
