Hudba je řečí andělů. Děkanský kostel sv. Václava v Dobrušce

„Hudba je řečí andělů,“ prohlásil před dvěma staletími skotský spisovatel a historik Thomas Carlyle. Nikdy a nikde to snad neplatí víc než o vánočních svátcích v kostele. Během nich, a samozřejmě už předtím v adventních týdnech, se lidé scházejí v kostelích častěji než jindy. Kvůli jesličkám, vánoční výzdobě, za modlitbou, ale taky za hudbou. Zní tu svátečně, líbezně – inu, andělsky.

Samozřejmě, že nejvíc se rozléhá v chrámech a katedrálách, mířících svou výškou k nebi. A pod svojí klenbou nabízejících majestátní, velebnou akustiku. Přesto jsou mně osobně bližší menší kostely a kostelíky. Cítím se v nich útulněji, nejsem drcen velikostí prostoru i poselstvím Toho, Kdo Nás přesahuje. Také tóny tu ke mně doléhají víc zblízka, vstřícně a přátelsky.

Děkanský kostel Sv. Václava ve východočeské Dobrušce, který patří k nejoblíbenějším sakrálním prostorům Jiřího Vejvody, je umístěn u zachované brány, kdysi jednoho ze vstupů do města a tvoří harmonický celek s půvabnou zvoničkou i s budovou fary, přesněji děkanátu.

V takovém prostředí nachází hudba vlídné zázemí. A to nejen o svátcích koncem roku, ale nejednou v průběhu předešlých měsíců. Bezpočet koncertů v podání špiček naší klasiky pomáhá v Dobrušce rozvíjet kulturní povědomí, které je tu doma už řadu století.

Samozřejmě, že nejznámější postavou města je někdejší buditel, písmák a knihkupec František Vladislav Hek. Díky Aloisi Jiráskovi, ale i televiznímu seriálu známý jako F. L. Věk. Méně se ovšem ví o tom, že kromě literatury a vlastenectví mu byl blízký rovněž zpěv a dokonce komponování. Mnoho se z jeho pokusů nezachovalo, ví se o jeho mši Missa pastoralis a několika dalších skladbách. Ale i to bohatě stačilo k tomu, aby byl v Dobrušce založen a zdařile se rozvíjel Hudební festival F. L. Věka.

Dobruška nedisponuje koncertním sálem, což lze přijmout s porozuměním, bereme-li v potaz velikost tohoto města. A tak se koncerty soustřeďují do jiných prostor na čele s kostelem sv. Václava.

Původně se v místech dnešní Dobrušky rozkládala osada Lešná, známá především svými trhy. Ale také románským kostelem, nejspíš dřevěným a zasvěceným Panně Marii. Když město získalo na počátku 14. století svůj nový název, zaznamenalo čilý stavební ruch. Budovaly se nové domy a k nim záhy přibyl kamenný gotický kostel, již zasvěcený patronu země svatému Václavovi. A vedený jako děkanský v rámci šestatřiceti okolních farností.

Psal se počátek 18. století, když byl kostel v letech 1709 až 1724 přestavěn do barokní podoby. Tvůrcem byl stavitel Mikuláš Rossi povolaný sem z Mladoboleslavska, jehož příjmení naznačuje, že měl italské předky.

Zdařilý rozvoj města ovšem utrpěl těžký úder o sto let později. Černým dnem se do dějin Dobrušky zapsalo datum 9. května 1806. Tehdy vypukl požár, kterému padlo za oběť celé historické centrum a do značné míry i kostel sv. Václava. Obnova trvalo dlouho, nedostávalo se potřebných financí, ale zato dodala obohatila dosavadní baroko o prvky klasicismu. A díky tomu, že sousední budova děkanátu je ukázkou empíru, vznikl zde soubor několika architektonických stylů.

Jedním ze svědků, ale zároveň i jednou z profesních obětí zmíněného požáru byl František Vladislav Hek. Do Dobrušky se vrátil poté, co jako mladík absolvoval studia v Praze, kde se uplatnil i jako sborový zpěvák. Soudě z jeho poznámek o vlastním životě, poštěstil se mu dokonce záskok za kolegu při premiéře opery Don Giovanni. Údajně si měl jeho hlasu povšimnout sám velký Wolfgang Amadeus, odměnit ho dvacetníkem a dokonce mu během kratičké rozmluvy dodat povzbuzení do vlastní tvorby.

Když v Dobrušce nastaly po požáru těžké časy, přátelskou oporou byl F. L. Věkovi, pardon Hekovi, vzdělaný duchovní z kostela sv. Václava. Josef Liboslav Ziegler patřil k vlasteneckým kněžím zasazoval se o to, aby podobně smýšlející osobnosti absolvovaly takzvaný druhý křest. Při němž si – tak jako on sám - zvolí a přivlastní druhé křestní jméno. Jeho příkladu následovala například Magdalena Dobromila Rettigová. Anebo jeho následník na dobrušské faře Josef Mnohoslav Roštlapil, někdejší spolužák Josefa Kajetána Tyla a přítel Palackého či Riegera.

Ti všichni by jistě s povděkem kvitovali skutečnost, že kostel sv. Václava je dodnes nejen duchovním centrem, ale i místem zasvěceným kultuře obecně a hudbě zvlášť.

Více prozradí Jiří Vejvoda v dalším díle pořadu Slavná auditoria. Premiéra pořadu je připravena na pondělí 25. prosince v 19 hodin. Reprízy si poslechněte ve čtvrtek 28.12. v 22:00 a v sobotu 30.12. ve 10:00.

Foto: Kostel sv. Václava, Dobruška (©Wikipedie)