Na zámku a v podsklepí. Hudba v zahradách a zámku Kroměříž

Netrčí z něj sociální osten, který – při veškeré romantice – spisovatelka kdysi do svého dílka vložila. Tady se v jednadvacátém století nejedná o protiklad mezi tím, jak klasická hudba zní na zámku, v zahradách či – tu a tam – rovněž v takzvaném Nadsklepí. Které však není symbolem útlaku, ale naopak místem, kde se české kultuře, hudební i divadelní, dařilo v novodobějších dějinách města Kroměříž nejvíce.

Než se se zmíněným festivalem vydáme napříč městem, je záhodno zdůraznit, jak bohatou hudební historii toto nevelké osídlení má. Nežije tu ani třiceti tisíc obyvatel, ale odvíjí se tu příběh protkaný jmény, jež něco znamenaly a znamenají. Řeč je jak o poměrně dávné minulosti, tak žhavé současnosti. A pokaždé je, o kom se zmínit.

Tak třeba Pavel Josef Vejvanovský, který sice s rodiči zprvu putoval Hlučínem, Moravskou Ostravou a pobyl i v Hukvaldech, ale nakonec zakotvil právě zde, v Kroměříži, kde pilně muzicíroval a komponoval. Mluvě o druhé polovině sedmnáctého století, je ovšem třeba zmínit Vejvanovského současníka Heinricha Ignaze Franze Bibera, barokního skladatel německé národnosti, prvního houslisty kroměřížské zámecké kapely.

O dvě století později se ve městě začal o slovo hlásit obrozenecký živel, na jehož pozvání se do Kroměříže vydávaly hudební veličiny. Postupně Antonín Dvořák, Emma Destinnová a Václav Talich. A naše doba je zde ve znamení jmen jako klavírista Karel Košárek, dirigent Tomáš Netopil anebo jeho o půl generace mladší kolega s taktovkou v ruce František Macek.

Právě dva posledně jmenovaní jako by si pomyslné žezlo předávali také v rámci festivalu, odehrávajícího se v především v kroměřížském zámku a zdejších zahradách. Vznikl na prahu našeho století, má se k světu a patří k těm, které těží z přírodních i stavebních krás, v nichž se jeho koncerty odehrávají.

Roku 2002 byl v Kroměříži založen spolek Art Collegium, který je podepsán jak pod letním festivalem, tak pod koncerty na Nový rok anebo v rámci oslav významných výročí.

Výčet pěvkyň, pěvců, dirigentů, sólistů na nejrůznější nástroje, komorních těles i orchestrů, které během let festivalem prošly, svědčí o úsilí, kontaktech a vkusu pořadatelů. Magdalena Kožená, Roman Janál, Roman Hoza, Martin Šrejma. Bohuslav Matoušek, Boris Krajný, Barbara Willi, Vilém Veverka. Musica Florea, Ensemble Inégal. Symfonická tělesa… Zároveň vypovídá o tom, že kroměřížská radnice a zdejší Dům kultury, klasické hudbě přejí. Prestiž dodává navíc kroměřížský Klub UNESCO, mající společenskou váhu ve městě, jehož zámek a zahrady, barokní i zámecká, byly roku 1998 společně zařazeny na Světový seznam kulturních a přírodních památek této celosvětové instituce.

Nejvíc festivalových koncertů, odehrávajících se vesměs od konce června do konce července, se koná v prostorách skleníku, vévodícího Květné zahradě neboli Libosadu. Právě tak se toto území nazývalo, když bylo po devastacích třicetileté války založeno. Tehdy za hradbami města, v neúrodném bažinatém prostoru. Proměnil se nejprve v zásobárnu ovoce a zeleniny, ale brzy v okrasnou zahradu francouzského typu. Nabízí geometricky upravenou zeleň, záplavu květin, ale též sochy vytvořené podle antických předloh, od nichž se odvíjí přezdívka města. Dále je v Květné zahradě rotunda, využitelná pro komorní hudbu, a především větší ze dvou skleníků, Tropický. Pojme několik stovek diváků, kteří se o místo dělí s palmami, což dodává koncertům v zapadajícím slunci exotický ráz.

Více prozradí Jiří Vejvoda v dalším díle pořadu Slavná auditoria. Premiéra pořadu je připravena na pondělí 12. září v 19 hodin. Reprízy si poslechněte ve čtvrtek 15.9. v 22:00 a v sobotu 17.9. v 10:00.

Foto: Profimedia