Odstěhovat se s hudbou do vesmíru. Filharmonie našla svůj azyl v kině
Znáte filharmonii, která se i se svojí hudbou odstěhovala do Vesmíru? Že ne? Nevadí. O jedné takové bude vyprávět Jiří Vejvoda v dalším dílu pořadu Slavná auditoria. O tom, proč se vydala zdánlivě tak daleko a přitom ve skutečnosti tak blízko. Kdy, proč a na jak dlouho se k tomu odhodlala a pokud by jí byl nedejbože i Vesmír těsný, kam jinam by se během zmíněné doby mohla vrtnout...
Pokud se lokalizace tohoto filharmonického tělesa, jednoho z nejlepších v naší zemi týče, z Prahy či jejího okolí je třeba urazit bezmála čtyři sta kilometrů. Cesta nás ovšem nezavede ani do Berlína ani do Vídně, i když je od Prahy dělí zhruba tato vzdálenost. Respektive o něco kratší než jízda do Ostravy, kam míříme. Za její Janáčkovou filharmonií, která se rozhodla podstoupit anabázi, jaká sice není snadná, ale její důvod každého v orchestru naplňuje radostí.
Druhá dekáda jednadvacátého století totiž přivála do někdejší hornické metropole událost, o které někteří z jejích obyvatel snili už sto padesát let. Protože ti, kteří mají rádi klasickou hudbu, toužili po odpovídajícím koncertním sále, ve kterém by se mohla provozovat. Šestkrát v minulosti to nevyšlo; posedmé, tedy nyní, snad ano. Nový koncertní sál, zčásti důvtipně umístěný na městském Domě kultury, se zjevně stává skutečností.
Roku 2023 získala stavba oficiální povolení a takříkajíc se koplo do země. Návrh, podle kterého se začne stavět, je výhodný i tím, že zahrnuje rekonstrukci původní kulturní budovy z přelomu padesátých a šedesátých let. Tedy dosavadního sídla Janáčkovy filharmonie Ostrava. A protože stavba potrvá několik let, bylo nutné se poohlédnout po náhradním místě, ve kterém se bude koncertovat.
Volba padla na objekt, který sice sídlí v ulice zvané Zahradní, ale přitom se nachází v samém srdci města. Donedávna sloužil příznivcům filmového umění, ovšem úpravou akustiky i vstupních prostor se jeho interiér proměnil v dočasný koncertní sál s nevelkým zázemím. A jak se někdejší kino jmenuje? Inu, Vesmír. Takže věta o tom, kam se Filharmonie přestěhovala, je pravdivá.
Rok české hudby 2024 tam otevřela s případnou úctou k tradici. Totiž provedením předehry ke Smetanově opeře Prodaná nevěsta.
Z důvodů, o kterých se můžeme jen dohadovat, se v naší zemi těší oblibě kina nazvaná Vesmír. Stačí si zadat toto slovní spojení do vyhledávače – a rázem začnou z obrazovky jedno po druhém vyskakovat.
Namátkou najdeme kino Vesmír v Pelhřimově, kde bylo postaveno roku 1962. Náchodský Vesmír má starší historii, původní objekt z roku 1913 se ještě jmenoval Lido Bio, ale v novém hávu vesmírné inspiraci neodolal. Tvarově cenný Vesmír najdeme v Trutnově, kde vzlétl k výšinám kinematografie v roce 1928. Anebo ve Svitavách zajímavých tím, že nedaleko budovy se promítá i v létě. Pod širým nebem, kde mají diváci skutečný vesmír přímo nad sebou.
Nás ovšem zajímá v souvislosti s klasickou hudbou ostravský Vesmír. Nad vchodem do jeho nevelkých prostor se donedávna vyjímal nápis Akademický filmový klub. Jednalo se o kino náročnějšího diváka, podobné pražskému MATu. Nedávno se zde nápis změnil ve sdělení, že uvnitř sídlí sídlí Janáčkova Filharmonie Ostrava. Z boku je tato informace lakonicky doplněna slovem Provizorium. Rozumí se samou, že bude tak dlouhé, jak dlouho potrvá stavba nového koncertního sálu nedaleko odtud, na ulici 28. října.
Celkově se kino Vesmír nachází v blízkosti významných bodů ostravského života. Kousek odtud zve na svá představení Divadlo Jiřího Myrona, jedna ze scén Národního divadla moravsko-slezského. Věřícím nabízí svůj ohromný interiér Katedrála Božského spasitele, po Velehradu druhá největší duchovní stavba na Moravě. Ti, kteří spásu nacházejí ve spotřebnosti, mají svůj svatostánek o kousek dál, v rozlehlém obchodním centru. Vévodí sídlišti Nová Karolina a svým tvarem, zvenčí připomínajícímm bunkr, si vysloužilo přezdívku Fukušima. Podle neblaze proslulé atomové elektrárny v Japonsku.
Vesmíru v Zahradní ulici určitě žádný výbuch nehrozí. Poměrně útulná stavba z roku 1955 své okolí neohrožuje. Na pohled poměrně příjemná, vykazuje jisté rysy pozdního, „zastydlého“ funkcionalismu. Rozuměj takového, který poletoval zdejším vzduchem ještě po druhé světové válce, zatímco měl svoé vrcholné období dávno za sebou. Jedním dechem je třeba dodat, že slušní architekti se k němu uchylovali na útěku od socialistického realismu padesátých let.
Ať už zvenčí působí kino, pardon koncertní sál Vesmír jakkoli, uvnitř bylo třeba vykonat mnohé, aby mohl objekt alespoň uspokojivě po jistou dobu sloužit hudbě.
Více prozradí Jiří Vejvoda v dalším díle pořadu Slavná auditoria. Premiéra pořadu je připravena na pondělí 19. února 2024 v 19 hodin. Reprízy si poslechněte ve čtvrtek 22. 2. v 22:00 a v sobotu 24. 2. ve 10:00.
Foto: Janáčkova filharmonie Ostrava, Vesmír (©ovanet.cz)
