Pod dozorem poustevníka Vintíře. Tereziánský sál Břevnovského kláštera
Místo, kde se Patočkova ulice mění v Bělohorskou, patří v Praze k nejhlučnějším. Důvodem je nepřetržitý proud aut, posouvajících se protichůdnými směry do kritického bodu. Buď na křižovatku Vypich nebo ke vjezdu do tunelu Blanka. Málokdo by tady čekal oázu zeleně, architektury a příležitostně i hudby. A přece to vše – včetně ponoru do českých dějin – nabízí areál Břevnovského kláštera.
- Tereziánský sál (©FB Břevnovského kláštera)
Jeho Tereziánským sálem zní tóny v podání špiček naší klasické hudby, za což diváci vděčí cyklu Břevnovská hudební setkání. Od roku 2014 jej pořádá agentura Aura Musica a dramaturgicky zaštiťuje Ilja Šmíd, mimo jiné spoluzakladatel a někdejší ředitel Pražské komorní filharmonie.
Než se ale do Tereziánského sálu vypravíme, stojí za to alespoň letmo prozkoumat zajímavou spleť místních souvislostí.
Nenápadně je rámuje potok Brusnice, u jehož pramene se tu prý v roce 993 setkali biskup s králem, aby založili budoucí klášter benediktinů. Areál s bazilikou svaté Markéty, dvěma konventy a prelaturou, ale i hospodářským dvorem, sýpkou, pivovarem, dvěma rybníky, sadem či oranžérií. Brusnice, jejíž několikakilometrová pouť se odvíjí převážně podzemním potrubím, například pod Novým Světem, mizí jako jeden z přítoků ve Vltavě. Zato Břevnovský klášter se - v obnovené kráse - i po čtyřech staletích vyjímá do daleka. Vévodí mu společné dílo architektů Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferových, podepsaných pod klíčovými stavbami.
Budování barokních skvostů z let 1708 až 1740, k nimž patří i Tereziánský sál, předcházela řada zlomových událostí. První mniši sem byli přivedení v 10. století z Říma; 11. století spatřilo vybudování první baziliky v románském slohu; roku 1420 benediktini odtud uprchli do Broumova, když se do Břevnovského kláštera dobývali husité…
Ale i nedávná doba sem přivála různá dramata. V podobě honů na církev po Únoru 1948, které postihly i arciopata Anastáze Opaska. Anebo neobvyklých pohřbů. Za normalizace Jana Patočky či Jaroslava Seiferta, kdy kýžený klid ostudně narušovala vládnoucí moc. A za našich časů pak rozloučení s Karlem Krylem, novou vrchností pro změnu ignorované.
Tereziánský sál ovšem naštěstí žije svým vlastním životem. Více o tom prozradí Jiří Vejvoda v dalším díle pořadu Slavná auditoria. Premiéra pořadu je připravena na pondělí 15. května2023 v 19 hodin. Reprízy si poslechněte ve čtvrtek 18. 5. v 22:00 a v sobotu 20. 5. v 10:00.
Foto: Břevnovský klášter (©Profimedia)
