Sedm pramenů, jeden festival. Hudební festival Janáček a Luhačovice
Hned několik významných hudebních festivalů je u nás věnováno Leoši Janáčkovi. Ty největší se konají v Brně a v Ostravě, ovšem tři desítky let tohoto českého velikána připomíná i festival v lázních Luhačovice. Koná se pravidelně ve druhém srpnovém týdnu.
Ty první dva festivaly, největší ze všech, jsou úzce spjaty se skladatelovým životem. Festival Janáček Brno připomíná známou skutečnost, že právě v této moravské metropoli prožil Leoš Janáček mnoho let. Od mládí, kdy se tu v roce 1865 jako jedenáctiletý stal jedním z „modráčků“, jak se podle barvy jejich uniforem říkalo chlapcům z klášterního prostředí, kterým bylo umožněno se věnovat hudbě. Až po svůj poslední odjezd z Brna do rodných Hukvald, kde zakoupil a zvelebil vilku, v níž opakovaně pobýval. Festival Janáček je velkolepou přehlídkou, sestávající z mnoha různých večerů, ať už operních či koncertních, a přirozeně zastřešenou dílem někdejšího slavného obyvatele.
Neméně významný a rozsáhlý, neboli kolem tří týdnů trvající, je Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka, až do roku 2018 známý coby Janáčkův máj. Koná se v Ostravě, v jehož nemocničním prostředí se život tohoto skladatele roku 1928 uzavřel. Čímž jako by opsal oblouk, neboť nedaleko odtud se Janáček v roce 1854 narodil. Ostatně, v rámci změny názvu ostravského festivalu došlo k jeho spojení s menší hudební přehlídkou, známou jako Janáčkovy Hukvaldy. V posledních letech její existence se jí příliš nedařilo, takže spojení s Ostravou byl účelné i logické. V Hukvaldech Leoš Janáček, jak víme, přišel na svět. jako dospělý sem do své vilky rád jezdíval.
Je ale ještě jedno místo, kam se pravidelně, léto co léto, vracel. Kde léčil tělo i duši, kde také komponoval a prožil významné citové poryvy svého nejednoduchého života. Řeč je o lázních Luhačovice, kde se Janáček setkával s dalšími osobnostmi našeho umění, ať už to byl malíř Alfons Mucha nebo skladatel a dirigent Otakar Odstrčil. Anebo architekt zde tvořící, Dušan Jurkovič.
Takto do svého zápisníku popsal Luhačovice sám Leoš Janáček: „...na těsnou promenádu vylákalo slunce lázeňskou společnost v pestrý život. Jako byste slyšeli tlumený šum obrovského orchestru, z něhož sólové nástroje tu vtipnou, tu lkavou, tu bolem trhanou melodii života prozrazují...“
Přirozenou poctu tomuto velikánovi je od roku 1992 hudební festival Janáček a Luhačovice.
S výjimkou dvou covidových let, kdy byl lázeňský provoz v Luhačovicích omezen, se zdejší hudební festival koná vždy v červenci. V porovnání s velkými přehlídkami v Brně či v Ostravě je luhačovický projekt menší. Ovšem vždy kvalitně obsazený, co se sólistů, komorních těles, symfonických orchestrů a dokonce operních souborů týká. A navíc posvěcený kouzelným prostředním města, kde se koná.
V době, kdy sem počátkem minulého století začal Leoš Janáček pravidelně jezdit, tu žilo kolem dvou tisíc obyvatel. Dnes je jich něco přes pět tisíc, což je však počet, který během dlouhé lázeňské sezóny doslova nabobtnává.
Pozoruhodných míst je v samotném městě hned několik, násobených ovšem překrásnou krajinou, která se kolem něj rozkládá. Luhačovice sice neleží nijak vysoko, asi dvě stě padesát metrů nad mořem, a okolní kopce přetékající zelení jsou jen třikrát vyšší. Přesto je zdejší vzduch bezmála horský, což blahodárně přispívá léčebným pobytům. Využívány jsou místní prameny, především sedm přírodních. Například luhačovická Vincentka.
Město je zároveň centrem národopisné oblasti, která se rozkládá na pomezí Valašska a Slovácka a nazývá se Luhačovické Zálesí. A jak jeho vily, sloužící k ubytování lázeňských hostů, tak další místa a stavby jsou architektonicky cenné. Ostatně, už samotný městský plán vypracoval, a to kvůli úpravám opakovaně, proslulý brněnský architekt Bohuslav Fuchs.
Lázeňské divadlo, ve kterém se pokaždé koná většina festivalových večerů, bylo postaveno v roce 1907 a bezmála o sto let později, přesně roku 2005, se stalo kulturní památkou. Zaslouží si, abychom se k němu v tomto cyklu vrátili obšírněji.
Kromě Lázeňského náměstí, jež bývá rok co rok kulisou zahajovacího festivalového koncertu pod širým nebem, vyniká ve zdejším prostředí Lázeňská kolonáda. Dlouhá úctyhodných sto dvacet šest metrů a na přelomu 50. a 60. let minulého století navržená Oskarem Pořískou.
Duchovně laděné koncerty hudebního festivalu Janáček a Luhačovice se odehrávají v moderním kostele Svaté rodiny z roku 1997, který navrhli dva odborníci na sakrální stavby, pražští architekti Michal Brix a Petr Franta.
Více prozradí Jiří Vejvoda v dalším díle pořadu Slavná auditoria. Premiéra pořadu je připravena na pondělí 11. prosince v 19 hodin. Reprízy si poslechněte ve čtvrtek 14.12. v 22:00 a v sobotu 16.12. ve 10:00.
Foto: Fotografie Leoše Janáčka na luhačovické kolonádě (©Fotografie pochází ze sbírky Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea)
