Mimořádné oblibě se dodnes těší hudba Bedřicha Smetany. Nejen u nás, ale i ve světě

První dny měsíce března jsou pro každého hudbymilovného Čecha spojeny s jedním z našich nejvýznamnějších hudebních skladatelů, který je považován za tvůrce české národní hudby - Bedřichem Smetanou, který se narodil 2. března 1824.

Letošek tedy přináší zcela zásadní smetanovského výročí, které se bude linout celým rokem 2024, a to i z toho důvodů, že i úmrtní tohoto velikána je letos kulaté – zemřel 12. května 1884.

Na počátku své skladatelské dráhy se Smetana věnoval především klavírním kompozicím a ty také tvoří podstatnou část jeho tvorby. Vznik řady z nich je totiž spojen také s jeho zaměstnáním učitele klavírní hry v podobě didaktických skladeb, další pak souvisí se Smetanovou dráhou koncertního klavíristy – tady jde pak o virtuózní klavírní transkripce, kadence do klavírních koncertů i samostatné skladby.

Ve své klavírní tvorbě se Smetana soustředil především na stylizaci dobového společenského tance, zvláště polky, a dále na drobné romantické skladby (řazené do volných cyklů), připomínající stylem Mendelssohna, Chopina, Schumanna a Liszta. Charakteristické pro jeho klavírní skladby je, že je znát, že je komponoval vynikající klavírista, a tak vždy vycházejí jakoby z ducha nástroje a nikdy nejdou „proti klavíru“.

Smetanův přínos české hudbě spočívá především v jeho všestrannosti. Jako skladatel položil svou tvorbou základy moderní české hudby. Do tehdejšího hudebního života ovšem zasahoval i svými dalšími aktivitami – byl - jak už víme - vynikajícím klavíristou, - ale i komorním hráčem, dirigentem a sbormistrem, oblíbeným a uznávaným hudebním pedagogem a fundovaným hudebním kritikem. Všemi těmito činnostmi zásadně ovlivnil utváření novodobého domácího hudebního života. Žádný jiný český skladatel nespojil své veřejné působení a svou tvorbu s aktuálním společenským a hudebním děním tak pevně jako Smetana, což se např. v jeho dílech značně projevilo mj. volbou námětů a žánrů. Ve svém díle usiloval o vytvoření svébytného českého hudebního stylu. Výrazně ovlivnil následující generace skladatelů. Jeho hudba se dodnes těší mimořádné oblibě u posluchačů a v průběhu dějin se ukázala i její mimohudební síla - zejména díla nesoucí ideje české státnosti a národní svébytnosti získávala manifestační a protestní charakter a posilovala český národ v těžkých chvílích. K takovým dílům patří pochopitelně cyklus symfonických básní Má vlast nebo opery Prodaná nevěsta a Libuše.

Více prozradí a hudební ukázky nabídne Martina Klausová v pořadu, který bude mít premiéru v pátek 1. března v 19 hodin. Reprízy si můžete poslechnout v neděli 3.3. v 9:00 a středu 6.3. ve 22:00.

Foto: Bedřich Smetana (©Shutterstock)

Podcast