Závěr Pražského jara ve znamení hvězdného spojení

Letošní ročník Mezinárodního hudebního festivalu pražské jaro se blíží ke svému závěru. Poslední koncert se uskuteční v pátek 3. června ve Smetanově síni Obecního domu v Praze.

„Sotva bychom našli těleso těsněji spjaté s historií a tradicí evropské klasické hudby než Vídeňské filharmoniky, orchestr řazený k absolutní světové špičce,“ říká ředitel festivalu Pražské jaro Roman Bělor. Orchestr patří k pravidelným hostům Pražského jara už více než půlstoletí – od koncertů s Herbertem von Karajanem a Karlem Böhmem v 60. letech minulého století, až po nezapomenutelný zahajovací koncert s Danielem Barenboimem v roce 2017.

Orchestr, který si v roce 2022 připomene 180 let od svého založení, udával směr dějinám hudby a dodnes si střeží unikátní, z generace na generaci předávaný „vídeňský zvuk“, jenž jej odlišuje od ostatních orchestrů. „Máme velikou radost, že jeden z nejlepších světových orchestrů vystoupí na závěrečném koncertě festivalu, navíc s takovou dirigentskou osobností, jakou je Andris Nelsons,“ svěřuje se Bělor.

„Obzvláště mě těší, že do programu byla jako závěrečná skladba zařazena Šestá symfonie Antonína Dvořáka, v první polovině koncertu se těším na neotřelou kombinaci Dmitrije Šostakoviče a Sofie Gubajduliny, která se řadí mezi žijící klasiky,“ dodává dramaturg festivalu Josef Třeštík.

„Dílo nonkonformní ruské autorky vychází z české pohádky o erudici a fantazii,” říká o skladbě prezident Vídeňských filharmoniků Daniel Froschauer a dodává: „Následovat bude Devátá symfonie Dmitrije Šostakoviče, Gubajdulinina mentora – počin balancující na pomezí ironie a kritiky režimu. A jako znak našich blízkých vazeb jsme zvolili Dvořákovu Šestou symfonii, radostnou hudební báseň, kterou vzdává hold své české domovině.“

Vídeňští filharmonikové od svého založení Otto Nicolaiem roku 1842 spolupracují s prominentními dirigenty a skladateli. Své stabilní postavení jedinečného souboru opírají jednak o původní myšlenku demokraticky řízené organizace, jejíž umělecký i organizační chod je v rukou samotných hudebníků, a to včetně výběru repertoáru, sólistů a dirigentů, jednak o úzké propojení s Vídeňskou státní operou, jehož pilířem je ustanovení, že členem Vídeňských filharmoniků se může stát pouze hráč orchestru Vídeňské státní opery.

Více jsme o tomto výjimečném tělese psali zde.

Foto: Terry Linke