Jakub Jan Ryba: Po stopách České mše vánoční

Celý rok můžete putovat Českou republikou po stopách hudby s rádiem Classic Praha.

V Rožmitále pod Třemšínem zazněla poprvé jedna z nejhranějších skladeb období Vánoc, slavná Česká mše vánoční „Hej mistře“ Jakuba Jana Ryby. Autor, který byl kantorem v místní škole, ji uvedl v rožmitálském kostele Povýšení sv. Kříže o Vánocích roku 1796. Skladatele v Rožmitále připomíná mohyla v místě jeho skonu, pomník na jeho hrobě na místním hřbitově, expozice v Podbrdském muzeu i pamětní deska na farním kostele.

Hudební skladatel Jakub Jan Ryba (1765–1815) se narodil v Přešticích a už jako osmiletý uměl velmi dobře hrát na klavír, na housle i varhany. Po studiích na piaristickém gymnáziu v Praze a následně na filozofii se stal pomocným učitelem v Mníšku a od roku 1788 až do smrti pak působil jako učitel v Rožmitále pod Třemšínem.

Ve své době byl Ryba jedním z nejvzdělanějších kantorů u nás. Ovládal několik jazyků, kromě němčiny také francouzštinu, italštinu, latinu a řečtinu. Po vzoru Voltaira a Rousseaua razil osvícenské myšlenky. Byl vynikajícím pedagogem, učil děti nejen obvyklým předmětům, ale také „pravidlům společenským, slušnosti, dějinám vlasteneckým, pravidlům zdravovědy a polního hospodářství“. A zrušil tělesné tresty.

O konci Rybova života je známo, že jej skladatel ukončil vlastní rukou. 8. dubna 1815 odešel ráno směrem k Voltuši, kde měl pod kopcem Štěrbina schůzku s intelektuálem Nicholausem Riessem. Ten sice našel Rybu na dohodnutém místě ještě živého, ovšem umírajícího, s krčními tepnami podřezanými břitvou. Jeho čin měl důvod v dlouhodobé vyčerpanosti, depresích, obtížné ekonomické situaci rodiny, trýznivém fyzickém onemocnění, neutěšených vztazích nekonformního učitele k nadřízeným a podle nedávno objeveného dokumentu mohl být poslední kapkou fakt, že rožmitálský farář pravděpodobně ustoupil od rozjednané opravy kostelních varhan, které tou dobou byly rozladěny a v žalostném stavu.

Jako sebevrah byl pochován bez obřadu na dnes už zrušeném morovém hřbitově, teprve po čtyřiceti letech byly jeho ostatky přeneseny na místní hřbitov rožmitálský. Roku 1888 nechal na jeho hrobě místní Literární spolek vztyčit Rybův pomník.

V místě, kde byl skladatel původně pochován, jej dnes připomíná kříž, podobně jako na místě jeho skonu. Tam vztyčili lesní dělníci prostý kamenný křížek a v roce 1933 nad ním byla navršena mohyla, která stojí na místě dodnes. Na ní je umístěna pamětní deska a reliéf se skladatelovou podobou.

Zajímavostí je, že skutečná podoba Jakuba Jana Ryby není známa. Často zveřejňovaný portrét je dílem Gustava Ptáka, který ho vytvořil v roce 1895 pro Národopisnou výstavu.

Ryba byl autorem celkem zhruba 1200 kompozic různého rozsahu a nejrůznějších forem, církevních i světských; menuetů, tanců, árií, pastorel, mší a dalších, včetně nejznámějšího díla, České mše vánoční, která poprvé zazněla právě v Rožmitále roku 1796. Tu, jak známo autor zkomponoval na český text, protože byl toho názoru, že „z latinsky zpívaných žalmů nemá náboženský užitek ani zpívající ani poslouchající“. Je stavěna stejně jako latinská mše s částmi ordinária (Kyrie, Gloria atd.), ale jedná se vlastně o pastorální hru aplikovanou na tradiční liturgii. Příběh vypráví o zvěstování Kristova narození a příchodu pastýřů k jesličkám. Česká mše vánoční má ryze pastorální ráz, je zasazená do českého prostředí a pro svou prostotu i radostnou a svěží atmosféru byla a stále je srozumitelná a přístupná široké posluchačské obci.

Jakub Jan Ryba: Česká mše vánoční

Jakuba Jana Rybu v Rožmitále pod Třemšínem připomíná ulice podél staré školy, která nese jeho jméno, stejně jako základní a základní umělecká škola. Rovněž je mu věnována samostatná expozice v Podbrdském muzeu.

Podbrdské muzeum, otevřené od roku 2010, se nachází v blízkosti radnice v Palackého ulici.

Stálé expozice jsou věnovány jednak šlechtickému rodu Lvů z Rožmitálu, jednak lidovému umění a řemeslu na Rožmitálsku a též právě osobnosti Jakuba Jana Ryby, jehož Památník se nachází v posledním patře muzea.

Rybu v Rožmitále připomínala už v roce 1965 pamětní síň, po krátké době uzavřená a znovu otevřená roku 1968. V roce 1990 byla v Rožmitále založena Společnost Jakuba Jana Ryby a díky ní byl téhož roku vybudován důstojný památník tohoto rožmitálského kantora. V roce 2010 se muzeum přestěhovalo do rozlehlého bývalého továrního areálu a nynější expozice věnovaná skladateli mapuje jeho hudební i literární dílo a je doplněna řadou dobových rukopisů a dokumentárních fotografií.

Další připomínky Rybova rožmitálského působení najdeme na zdi místního farního kostela Povýšení sv. Kříže, v němž byl Ryba regenschorim, kde byla roku 1990 instalována pamětní deska věnovaná České mši vánoční. Na ochozu kůru městského kostela sv. Jana Nepomuckého, v němž Ryba rovněž hrával na varhany, je pak zasazena litinová deska s jedním z Rybových hesel: „Pozoruj denně tvé činy a zkoumej je“.

Dominantou města Rožmitál pod Třemšínem, ležícím v jihozápadní části Brd na úpatí vrchu Třemšína, je zámek Rožmitál. První písemná zmínka o městu pochází z roku 1265, ačkoli archeologické nálezy ukazují na osídlení již v 10.–11. století. Vývoj města je úzce spjat s rodem Buziců, z něhož pochází rodová větev Pánů z Rožmitálu, v jejichž majetku bylo panství až do poloviny 16. století. Po Bílé hoře rožmitálské panství připadlo do majetku pražského arcibiskupství, jemuž patřilo až do znárodnění v roce 1948.

Město se jmenuje podle hradu, který, podle tehdejší módy dávat hradům německá jména, dostal název Rosenthal, v překladu „údolí růží“. Tento název se počeštil na Rožmitál. Svůj přídomek „pod Třemšínem" získal Rožmitál, aby se odlišil od jiných měst stejného jména, až v roce 1920.

Plánujete letní výlety po České republice a přemýšlíte, kam vyrazit a podle jakého klíče vybrat cíl svého prázdninového putování ?
Co takhle vydat se po památkách a zajímavých lokalitách, které jsou spojeny s hudbou?
Prozkoumejte další výlety za klasikou.

Poslechnout si je můžete i v mobilní aplikaci; ke stažení zde.

Foto: Profimedia