Pyšná princezna si nechala zavázat střevíček na Hluboké

V Půlnoční království se v roce 1952 proměnil půvabný jihočeský zámek s přilehlým parkem.

Celé léto můžete putovat Českou republikou po stopách hudby s rádiem Classic Praha.

Zámek Hluboká nad Vltavou se díky půvabným exteriérům i interiérům stal součástí řady filmů. Točila se tu Jezerní královna, Šípková Růženka, Pan Tau i legendární Pyšná princezna. Právě tady se rozvíjelo poupátko a pyšná princezna si tu nechala zavázat svůj střevíček.

V bývalé zámecké jízdárně zámku dnes sídlí Alšova jihočeská galerie se sbírkou soch a obrazů holandských a vlámských malířů 17. a 18. století.

profimedia-0377034998 hluboká.jpg

Hluboká se stala kulisou celé řady filmů, zejména pohádek. V roce 1952 se zámek přeměnil v Půlnoční království pyšné princezny Krasomily. Tady se rozvíjelo poupátko, jak zpíval Vladimír Ráž v roli krále Miroslava, a nechala si tu zavázat střevíček pyšná princezna v podání Aleny Vránové, která se nakonec nedobrovolně vykoupala v místním zámeckém jezírku v dolní zahradě. Kromě kruhové kašny, do které spadla princezna, se v zámecké zahradě točily i scény, v nichž se princezna prochází po cestičkách, zatímco jí vykutálení rádcové sypou pod nohy růžové okvětní lístky, i obrazy, kdy král Miroslav jako zahradník okopává a zalévá zahradní záhony. Na nádvoří, na něž přijíždějí poslové se zprávou, zda našli princeznu, tehdy filmaři namalovali bíločernou šachovnici a barva tu připomínala natáčení ještě dlouho poté, co padla poslední klapka.

Nenajdeme tu ovšem bránu, přes kterou Krasomila hodí Miroslavovi míč. Tu totiž drželi asistenti filmového štábu, pak ji naložili a odvezli. Do Třeboně, protože záběr, kdy Miroslav míč chytí, se natáčel právě tam.
Točilo se i uvnitř, některé scény se zamilovaným párem, který se po natáčení i nefilmově oddal, proběhly v Ranním salónu, a protože je na zámku celkem 140 místností, není divu, že se ve slavné filmové pohádce objevily i některé další prostory. Například Hamiltonův sál, v němž stával trůn, ze kterého vládce Půlnočního království nedosáhl nohama na zem. Tenhle detail však vznikl náhodou. Rekvizitáři si špatně změřili výšku herce Stanislava Neumanna a vyrobili mu královský stolec větších rozměrů.

Slavnou ústřední písničku "Rozvíjej se, poupátko" složil skladatel a dramatik Dalibor Cyril Vačkář na text Františka Hrubína.

Dalibor Ctibor Vačkář: Rozvíjej se, poupátko

Zámek Hluboká nad Vltavou se nachází ve stejnojmenném městě, ležícím asi 9 km severně od Českých Budějovic. Patří k turisticky nejatraktivnějším památkám v Česku. Severovýchodní část zámeckého parku je součástí evropsky významné lokality s názvem Hlubocké hráze.

Zámek Hluboká, tyčící se na severním okraji budějovické rybniční pánve, na příkrém ostrohu nad řekou Vltavou, je jedním z nejvyhledávanějších a nejkrásnějších zámků naší země. Je ideálním výletním cílem pro milovníky historie, nenapravitelné romantiky a na své si zde přijdou i vyznavači sportovních aktivit. Za svou současnou podobu vděčí rodu Schwarzenberků, kteří tu v rámci romantických úprav šlechtického sídla v polovině 19. století založili také rozsáhlý krajinářský park.

Historie Hluboké sahá až do 13. století. Před raně gotickým hradem v držení Vítkovů tu byl sťat Záviš z Falkenštejna, manžel Kunhuty, vdovy po Přemyslu Otakarovi II. Významnou jihočeskou pevnost poté panovníci zastavovali četným šlechticům. Vilém z Pernštejna získal pustnoucí panství roku 1490, hrad opravil a nechal založit množství rybníků, jimiž se pyšní jižní Čechy dodnes. Přestavbu na renesanční zámek začal jeho syn Adam. Velmi významným majitelem byl císařský generál Baltazar Marradas, který po porážce stavů zakoupil hlubocké panství hluboko pod cenou. Tento křižovník řádu sv. Jana a válečník dal vystavět před zámkem velké hospodářské stavení, které nazval Fructus belli (ovoce války) a pro zvýšení obranyschopnosti vybudoval moderní barokní opevňovací systém.

Ještě dlouho byl zámek, byť barokně přestavěn, podobný mnoha jiným v království, teprve Schwarzenbergové, jejichž rod získal hrad v roce 1661, mu vtiskli dnešní podobu. Současná podoba zámeckého areálu včetně parku a okolní krajiny byla inspirována cestami knížete Jana Adolfa II. Schwarzenberga do Velké Británie, který se jako představitel významného a bohatého rodu zúčastnil korunovace britské královny Viktorie v roce 1838. Jako čestný diplomat habsburské monarchie cestoval na korunovaci se svou manželkou kněžnou Eleonorou, která později výrazně ovlivnila svými nápady vzhled zámku, který se stal sídelním zámkem rodu Schwarzenbergů. Jejím přičiněním tak vznikl romantický objekt ve stylu módní tudorovské gotiky, jehož vzorem byl anglický Windsdor. Přestavba byla započata podle plánů vídeňského architekta Franze Beera, po jeho smrti pokračoval hlavně v projektování honosných interiérů schwarzenberský stavitel Damasius Deworetzky.

Schwarzenbergové pobývali na Hluboké do konce roku 1939, kdy poslední majitel JUDr. Adolf Schwarzenberg emigroval před nacisty do zámoří. O svůj majetek definitivně přišli zvláštním zákonem v roce 1947. Od té doby je zámek ve vlastnictví státu a je spravován Národním památkových ústavem.

Plánujete letní výlety po České republice a přemýšlíte, kam vyrazit a podle jakého klíče vybrat cíl svého prázdninového putování ?
Co takhle vydat se po památkách a zajímavých lokalitách, které jsou spojeny s hudbou?
Prozkoumejte další výlety za klasikou.

Foto: Profimedia

Podcast