Heinrich Ignaz Franz Biber: Šlechtic barokní hudby

Celý rok můžete putovat Českou republikou po stopách hudby s rádiem Classic Praha.

Stráž pod Ralskem proslavil významný muzikant 17. století Heinrich Ignáz Franc Biber, kapelník orchestru v Salzburku, císařem Leopoldem povýšený do šlechtického stavu. Biber ve Střáži prožil dětství a své rodné město navštívil už jako „Biber von Bibern“ naposledy ještě nedlouho před svou smrtí. Dnes ho tu připomíná busta s pamětní deskou v parčíku za místním kostelem.

Významný česko-rakouský barokní hudební skladatel německé národnosti Heinrich Ignaz Franz Biber (1644-1704) prožil v rodné Stráži dle dochovaných zmínek své dětství minimálně do doby, než ve zhruba 12ti letech odešel na jezuitské gymnázium v Opavě. Jinak jsou zmínky o dalším jeho hudebním vzdělávání a životních osudech jen kusé, nejpozději v roce 1668 však vstoupil Biber jako komorník a muzikant do služeb arcibiskupa olomouckého, jenž byl známým podporovatelem umění. V biskupských kaplích v Olomouci a v Kroměříži hrál Biber na basovou violu a na violu da gamba a z této doby pocházejí také jeho první známé skladby.

V roce 1670 Biber za zčásti nejasných okolností svého zaměstnavatele opustil. Jeho stopy se pak objevují v Salzburku, kde vstoupil do služeb arcibiskupa Maxe Gandolpha von Kuenburg jako hudebník a komorník a roku 1678 byl jmenován zástupcem kapelníka. V té době Biber pro arcibiskupský dvůr též komponoval, a to jak světskou, tak i církevní hudbu. Po smrti arcibiskupského kapelníka Andrease Hofera v roce 1684 postoupil Biber na jeho místo kapelníka salzburského dvorního orchestru.

Ve své době byl Biber velmi váženým a ceněným umělcem, o čemž svědčí mimo jiné i to, že jej 7. června 1690 císař Leopold povýšil do šlechtického stavu. Svou rodnou Stráž skladatel, už jako „Biber von Bibern“, navštívil naposledy ještě nedlouho před svou smrtí. Na sever Čech dojel kočárem ze Salcburku, aby tu šel svému synovci za kmotra. Zemřel nedlouho poté, 3. května roku 1704 v Salzburgu.

Biber byl ve své době svými současníky hodnocen nejen jako úspěšný skladatel, ale také významný houslový virtuos. Jeho rozsáhlé dílo a obliba specifických harmonických postupů z něj udělaly přímého předchůdce barokních velikánů Johanna Pachelbela, či Johanna Sebastiana Bacha.

Byl autorem virtuózních houslových sonát, tvorby instrumentální, ale i rozsáhlých duchovních i světských vokálně-instrumentálních děl; po odchodu do Salcburku komponoval rovněž opery a hudbu k jezuitským školským hrám.

Heinrich Ignác Franz Biber: Sonáta pro trubku

Ještě v 70. letech 20. století stával Biberův rodný dům ve Stráži v dnešní Mlýnské ulici. Neodolal ale potřebám socialismu a zesilujícímu tlaku uranové těžby. Musel být zbourán, aby v jeho místech vyrostl panelový dům s byty pro rodiny dělníků z uranových dolů.

Od srpna 2020 má Heinrich Ignaz Franz Biber ve svém rodišti ve Stráži pod Ralskem novou bustu, která se nachází na místě původního Biberova pomníku v parčíku za místním kostelem. Busta stojí na granitovém monolitu, na jehož čelní straně je umístěna pamětní deska skladatele. Autorem návrhu je Martin Šilhán, o realizaci se postarala sochařka Kateřina Kociánová. Ta při slavnostním odhalení řekla: „Biberovu podobu známe pouze z jediné dobové rytiny, takže jde o jakousi rekonstrukci, jak zřejmě mohl vypadat.“

Město Stráž pod Ralskem se nachází okrese Česká Lípa, pod kuželem vrchů Ralsko a Hamerský Špičák, v údolí řeky Ploučnice. První zmínka o obci je obsažena v listině krále Václava II. ze 28. srpna 1283. Tehdy zde vybudovali Markvarticové hrad, podle něj se pak pojmenovali jako páni z Vartenberka. Jeho název totiž pochází z výrazu Warte auf dem Berg (česky stráž na hoře); tedy Wartenberg, počeštěno na Vartenberk. Noví vlastníci počátkem 16. století hrad přestavěli na zámek a o 200 let později zámek i panství včetně městečka koupili Hartigové. Rodina Hartigů se roku 1830 odstěhovala na nově upravený zámek v Mimoni a ze zdejšího se stalo sídlo jejich velkostatku.

V centru města Stráž pod Ralskem stojí barokní kostel sv. Zikmunda a malebné roubené i hrázděné domy, ze severu Stráž chrání Zámecký vrch s kaplí sv. Jana Nepomuckého a Božím hrobem. K místním pamětihodnostem patří i Morový sloup se sochou Panny Marie, stojící v dolní části náměstí s původně dvěma sochami andělů z roku 1721, které byly o pět let později doplněny sochami čtyř světců. Díky Horeckému rybníku byla už na přelomu 19. a 20. století Stráž pod Ralskem známá jako oblíbené letovisko s koupalištěm.

Plánujete letní výlety po České republice a přemýšlíte, kam vyrazit a podle jakého klíče vybrat cíl svého prázdninového putování ?
Co takhle vydat se po památkách a zajímavých lokalitách, které jsou spojeny s hudbou?
Prozkoumejte další výlety za klasikou.

Poslechnout si je můžete i v mobilní aplikaci; ke stažení zde.

Foto: Wikipedie