Václav Trojan: Nejen Spejbl a Hurvínek pocházejí z Plzně; narodil se tu i dvorní skladatel Jiřího Trnky
Na svém kontě má i hudbu k populární pohádce Byl jednou jeden král.
Celý rok můžete putovat Českou republikou po stopách hudby s rádiem Classic Praha.
Metropole Plzeňského kraje, město Plzeň na západě Čech leží na soutoku řek Mže, Radbuza, Úhlava a Úslava. Historické centrum je městskou památkovou rezervací a v roce 2015 byla Plzeň vyhlášena Evropským hlavním městem kultury. S Plzní jsou úzce spojeni například spisovatel Karel Klostermann, loutkoherec a zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka Josef Skupa, výtvarník Jiří Trnka, cestovatel Miroslav Zikmund, vynálezce František Křižík či hudební skladatel Václav Trojan.
Václav Trojan (1907–1983) se narodil v Plzni do rodiny fotografa. V letech 1918–19 byl vokalistou v Křižovnickém klášteře v Praze. Studoval na reálném gymnáziu v Praze a poté v Brandýse nad Labem. V letech 1932–37 studoval na pražské Státní konzervatoři varhany, skladbu a dirigování a ve studiích pokračoval na Mistrovské škole u Josefa Suka, Vítězslava Nováka a Aloise Háby. Po studiích se živil jako soukromý učitel hudby, skladatel, violista v rozhlasovém orchestru, korepetitor v baletní škole Milči Mayerové. V letech 1935–37 byl kapelníkem a skladatelem Dětského divadla Míly Mellanové a toto prostředí a zkušenosti jej inspirovaly ke kompozici dětské opery Kolotoč. V roce 1937 přijal místo hudebního režiséra a redaktora Československého rozhlasu, kde působil až do roku 1954, a také dramaturga Kresleného filmu. Po roce 1945 se věnoval zejména filmové hudbě a od roku 1949 působil jako lektor divadelní a filmové hudby na AMU.
Václav Trojan byl velmi všestranným skladatelem. Skládal hudbu komorní, vokální, jazzovou, zábavní, taneční, písňovou, baletní, stejně tak jako hudbu k dramatickým žánrům. Například pro Národní divadlo zkomponoval hudbu k Tylově Strakonickém dudákovi a Klicperově Zlému jelenu, pro Lidové divadlo Uranie hudbu k Shakespearově hře Sen noci svatojánské. Velké obliby dosáhla jeho hra se zpěvy Paní Marjánka, matka pluku. Na lidové motivy Zlatá brána pak zkomponoval pro divadlo hudební báseň, která byla jakýmsi jevištním zpracováním folklórních scén.
Největší slávy ovšem Václav Trojan dosáhl jako skladatel hudby filmové. K té ho přivedl skvělý český animátor Jiří Trnka, v jehož studiu Trojan pracoval nejprve jako hudební dramaturg a poté jako hudební skladatel. Jeho hudba skvěle doplňovala Trnkovy animované, loutkové, kreslené a trikové filmy. Jeho melodie tvořily samostatnou a nedílnou součást těchto děl, přesně vyjadřovaly děj a prostředí i bez nutnosti použití mluveného slova a ruchů. Mimořádného úspěchu tak dosáhly například animované, loutkové, kreslené, papírkové a trikové snímky Špalíček, Císařův slavík, Bajaja, Staré pověsti české, Dobrý voják Švejk, Sen noci svatojánské či Ruka.
Filmové zpracování pohádky Císařův slavík Hanse Christiana Andersena z roku 1948 je volnou adaptací Andersenovy předlohy, v níž je malý čínský císař obklopen bohatstvím a přepychem; ty mu ovšem nemohou nahradit chybějící cit. Trojanova hudba je velmi působivá, vyniká skvělou instrumentací a zvukovou barevností. Jednou z nejznámějších částí je bezesporu jímavý Slavíkův koncert.
Václav Trojan: Císařův slavík. Slavíkův koncert
V části Žabák pak hraje prim sólový trombón.
Václav Trojan: Císařův slavík. Žabák
Třikrát také Václav Trojan komponoval hudbu pro celovečerní dlouhometrážní hraný film. Poprvé byl osloven na začátku 50. let pro Krejčíkovu komedii Císařův pekař a pekařův císař, ovšem Krejčík byl však vyměněn za Martina Friče a Trojan nahrazen za Fričova spolupracovníka Julia Kalaše. Trojanovou první celovečerní hudební filmovou kompozicí byla tedy až o tři roky později hudba k pohádce Bořivoje Zemana Byl jednou jeden král s Vlastou Burianem. Pro ni Václav Trojan složil i hudbu ke dvěma písním na text básníka Jaroslava Seiferta „Jménem pana krále“ v podání Vlasty Buriana i „Rybářovu píseň“ Vladimíra Ráže. Dále složil hudbu k Srpnové neděli Otakara Vávry z roku 1960 a naposledy ke Krškově Poslední růži od Casanovy z roku 1966.
Václav Trojan je držitelem řady cen za filmovou hudbu, které získal ať už například za Bajaju, Sen noci svatojánské, Špalíček, Poslední růži od Casanovy, ale i za celoživotní dílo. Václav Trojan pracoval až do své smrti a zemřel na náhlou zástavu srdce 5. července 1983 v Praze ve věku sedmdesáti šesti let.
Trojanův rodný dům v Plzni stál na Královském nábřeží v místech dnešních Šafaříkových sadů. Přesto, že skladatel v Plzni strávil pouhé dva roky, připomíná jej tu realisticky pojaté poprsí skladatele v klobouku v mírně nadživotní velikosti stojící na betonovém soklu kruhového průřezu. Sochu podle modelu Jaroslava Šindeláře vytesali v umělém kameni Šindelářovi kolegové ze Střední uměleckoprůmyslové školy Zámeček a stojí v ulici Mlynářská strouha za hotelem Mariott.
Plzeň je dnes známá především jako průmyslové a pivovarnické město. První zmínky o Plzni (dnešním Starém Plzenci) pocházejí z roku 976, kdy u tohoto přemyslovského hradiště kníže Boleslav II. porazil vojsko německého krále Oty II. V podhradí postupně vyrostlo městské sídlo s řadou kostelů a živým obchodním ruchem. Do nynější polohy přenesl město pod názvem Nová Plzeň král Václav II. roku 1295 jako důležitou obchodní křižovatku západních Čech na cestě z Prahy do Bavorska. Vyřešila se tím dodávka vody, protože místo leželo na soutoku řek Mže a Radbuzy.
Díky své výhodné poloze na křižovatce obchodních cest, a hlavně na trase z německých zemí do Prahy se brzy Plzeň stala třetím největším a nejdůležitějším městem po Praze a Kutné Hoře. V této době byly také vystavěny kostel sv. Bartoloměje ve středu náměstí, františkánský klášter na jihovýchodě při hradbách, nedochovaný dominikánský klášter na severozápadě či špitální kostel sv. Maří Magdalény z roku 1320.
Na samém počátku husitských válek měli díky radikálnímu knězi Václavu Korandovi ve městě velký vliv husité. V roce 1420 ovšem musel Koranda s Janem Žižkou odejít do Tábora a Plzeň se stala baštou katolické strany. Třikrát byla neúspěšně obléhána, nejprve Janem Žižkou, poté dvakrát Prokopem Holým. Od roku 1467 sídlila v Plzni pražská kapitula, která byla v letech 1431–1561 nejvyšším orgánem římsko-katolické církve v Čechách.
Plzeň je také kolébkou českého knihtisku; nejstarším tiskem je zřejmě Statuta Arnošta z Pardubic z roku 1476, ačkoliv dříve za něj byla považována Kronika trojánská z roku 1468. Nejstarší tiskárna fungovala na rohu dnešních ulic Smetanova a Bezručova do roku 1533.
Na přelomu let 1599 a 1600 (od září až do června) se na devět měsíců stala Plzeň hlavním městem Svaté říše římské, když sem císař Rudolf II. uprchl před morovou epidemií. Sídlil tehdy v tzv. Císařském domě vedle dnešní budovy plzeňské radnice. V roce 1695 byl v Plzni popraven Jan Sladký Kozina, vůdce chodského povstání proti vrchnosti.
Dominantou Plzně je gotická katedrála svatého Bartoloměje ze 14. století. Její 102 metrů vysoká věž je nejvyšší kostelní věží v Česku a na její vyhlídku ve výšce 62 metrů vede 301 schodů. Nad městskou zástavbou pak také ční věže kostela svatého Jana Nepomuckého na Jižním Předměstí a k nejstarším kostelům v Čechách pak patří kostel sv. Jiří na soutoku Úslavy a Berounky v Plzni-Doubravce. Pozoruhodnou památkou je též Velká synagoga, druhá největší v Evropě, a Nový židovský hřbitov; připomínky toho, že před druhou světovou válkou žila v Plzni početná židovská komunita.
V Plzni se dochoval cenný soubor měšťanských domů. Ozdobou centrálního náměstí Republiky je renesanční plzeňská radnice ze 16. století, na náměstí se kromě katedrály nachází také třeba biskupská rezidence, mariánský sloup a tři novodobé kašny. V Plzni je i pozoruhodná řada domů zdobených freskami a sgrafity malíře Mikoláše Alše či bytové interiéry od architekta Adolfa Loose.
Plzeň odedávna žila čilým kulturním životem. Zprávy o prvních divadelních představeních v Plzni (v němčině) pocházejí z přelomu 18. a 19. století. První představení v češtině je doloženo roku 1818. První divadlo zahájilo provoz roku 1832. Největším a nejvýznamnějším divadlem v Plzni je městské Divadlo Josefa Kajetána Tyla. Velkou tradici zde má loutkové divadlo, působili zde známí loutkář Gustav Nosek, Josef Skupa a Jiří Trnka. Právě tady vznikly loutky Spejbla a Hurvínka.
Plánujete letní výlety po České republice a přemýšlíte, kam vyrazit a podle jakého klíče vybrat cíl svého prázdninového putování ?
Co takhle vydat se po památkách a zajímavých lokalitách, které jsou spojeny s hudbou?
Prozkoumejte další výlety za klasikou.
Poslechnout si je můžete i v mobilní aplikaci; ke stažení zde.
Foto: Profimedia
