Žena, která stála ve stínu svého slavnějšího manžela. Clara Schumann

Další hudba podle kalendáře je věnována německé klavíristce, hudební skladatelce a pedagožce Claře Schumann, ženě, která stále zůstává ve stínu svého manžela – Roberta Schumanna, a to přesto, že ve své době byla skvělou klavírní virtuózkou a i její vlastní skladatelský odkaz stojí za stálé připomínání.

Clara Josephine Wieck se narodila 13. září 1819 v Lipsku do rodiny klavírního pedagoga a hudebního kritika Friedricha Wiecka a jeho ženy Marianne Wieck roz. Tromlitz, znémé pěvkyně, která zpívala sóla na pravidelných koncertech v lipském koncertním sále Gewandhaus. Manželství Clařiných rodičů nebylo nijak šťastné, zejména kvůli otcově panovačné povaze. Po milostné aféře mezi Klářinou matkou a otcovým přítelem Adolphem Bargielem se pak manželé Wieckovi rozvedli, Marianne se za Bargiela provdala a Clara zůstala s otcem.

Friedrich Wieck měl o kariéře své dcery naprosto jasno, plánoval ji do nejmenších detailů, a tak malá Clara měla denně hodinovou lekci klavíru, houslí, zpěvu, hudební teorie, harmonie a kontrapunktu a dvouhodinové praktické cvičení podle metody, kterou otec sám vypracoval. V březnu 1828, ve věku osmi let, vystupovala v domě Dr. Ernsta Caruse, ředitele psychiatrické léčebny sídlící na zámku v Colditz, a právě tady se setkala s jiným mladým nadaným klavíristou pozvaným na tento hudební večer, o devět let starším Robertem Schumannem. Toho hra malé Clary natolik zaujala, že si vyžádal svolení své matky k přerušení studia práv, aby mohl studovat hudbu u Klářina otce. Po dobu ročního studia bydlel ve Wieckově domě a s Clarou se spřátelil natolik, že si ji již v jejích 15 letech chtěl vzít za manželku. Protože Friedrich Wieck s tím naprosto nesouhlasil, mohli Clara a Robert uzavřít sňatek až v roce 1840.

Koncertní kariéru započala Clara Wiecková už v útlém věku. V roce 1830, ve věku jedenácti let, vyjela se svým otcem na koncertní turné do Paříže a dalších evropských měst. V Paříži oslnila i slavného houslistu Niccolu Paganiniho, který jí dokonce nabídl společné vystoupení. Koncert však přilákal poměrně málo posluchačů, mnoho lidí v té době opustilo Paříž z obavy před epidemií cholery. Od prosince 1837 do dubna 1838 absolvovala Clara Wieck sérii recitálů ve Vídni a cestou se zastavila také v Drážďanech a v Praze. Vídeňské publikum Clara naprosto okouzlila, vycházely pochvalné kritiky, mnozí přední literáti opěvovali její nadání a 15. března 1838 byla Clara dokonce jmenována Císařskou a královskou komorní virtuózkou, což bylo nejvyšší rakouské hudební ocenění. Její repertoár tvořily skladby v té době oblíbených komponistů – Kalkenbrennera, Thalberga, Pixise, Czerneho, později také Chopina, Mendelssohna-Bartholdyho, Scarlattiho, Mozarta či Beethovena a postupem času i Clary samotné. Se svými slavnými současníky Mendelssohnem, Chopinem i Lisztem ji pojilo osobní přátelství a spolupracovala i s dalšími významnými hudebníky své doby – např. slavným houslistou Josephem Joachimem, který se stal jejím častým koncertním partnerem.

Více prozradí a hudební ukázky nabídne Martina Klausová v pořadu, který bude mít premiéru v pátek 16. září v 19 hodin. Reprízy si můžete poslechnout v neděli 17. 9. v 9:00 a středu 20. 9. ve 22:00.

Foto: Clara Schumann (©Getty / DEA / A. DAGLI ORTI)

Podcast