Na počest geniálního vzteklouna. Beethovenův Hradec
Počátkem devatenáctého století směřoval Ludwig van Beethoven zdánlivě na vrchol. Kromě jiných děl zkomponoval například rozměrnou Symfonii č. 3 Es dur Eroica, obdařenou navíc vzrušujícím příběhem. Původní skladatelovo nadšení pro revolučního hrdinu Napoleona vzalo rázně za své, když se Bonaparte nechal korunovat císařem. Věnování, které mu původně vepsal do titulní stránky partitury, rázně vymazal.
Možná i tento prudký obraz neměl co do činění jen s Beethovenovou prudkou povahu a politickými názory. Podle svědectví jeho bližních se už tehdy, kdy mu bylo kolem pětatřiceti, začaly projevovat první příznaky budoucí hluchoty, která ho měla naplno zasáhnout, když dovršil padesátiny. Trpěl totiž nepříjemným onemocněním zvaným tinnitus, které způsobuje neustálý šelest v uších, mučící psychiku.
Ať tak či onak, v této době – v tomto rozpoložení Ludwig van Beethoven složil také svoji druhou symfonii, kterou dedikoval jistému knížeti Karlu Aloisi Lichnovskému. Muži o devět let staršímu než on. Příslušníku slezského šlechtického rodu, žijícímu sice převážně ve Vídni, ale pobývajícímu i na zámku v Hradci nad Moravicí. Tyčícímu se nad ostrohem řeky, jižně od města, vzdáleného deset kilometrů jižně od Opavy. V neposlední řadě byl Karel Alois Lichnovský příznivcem hudby a mecenášem hudebníků. Ve Vídni se osobně seznámil s Mozartem a a zámku v Hradci nad Moravicí jej navštívili Paganini či Liszt. Tomu dokonce věnoval pro tamní vystoupení překrásný klavír s mahagonovým leskem.
Na zmíněný zámek, obklopený rozsáhlým anglickým parkem, se dvakrát vypravil také Beethoven. Snad tu chtěl najít klid a soustředění na práci, ale nebyl by to on, aby tu opakovaně nedal průchod své povaze notorického vzteklouna. Jak roku 1806, kdy tady od července do září strávil tři měsíce, tak při čtyřdenní návštěvě o pět let později došlo ke konfliktům.
- Zámek Hradec nad Moravicí (©Profimedia)
Ani tato skutečnost ovšem nezabránila bezmála dvě stě let nadšencům klasiky obecně o Beethovenova díla zvlášť, aby v Hradci nad Moravicí nezaložili respektovanou interpretační soutěž, vesměs propojenou s hudebním festivalem. Obojí má za sebou období vzestupů i pádů, ale rozhodně zaslouží obdiv a uznání.
Padesátá léta minulého století se na ose Opava – Ostrava stala svědkem zásadních změn. Opava coby historické sídlo vzdělávání a kultury byla nucena se vzdát svého postavení ve prospěch nově tvořené dominanty kraje, hornické Ostravy. Proces byl vyvolán budovatelskou politikou, která si užívala klíčové podpory. Tím spíš zaslouží ocenění, že na odstrkovaném Opavsku se už tehdy hrstka organizátorů pokoušela vytvořit každoroční událost klasické hudby. A maje na mysli dávné Beethovenovy pobyty, zaměřila se na zámek v Hradci na Moravicí.
Jejich snaha byla poprvé odměněna roku 1960, kdy si hudební svět připomínal sto devadesáté výročí od narození Ludwiga van Beethovena. Nejenže byla na zdejším zámku v srpnu zpřístupněna výstava s názvem Beethoven u nás. Souběžně se tu konala dvoudenní konference hudebních vědců, z níž vzešlo vytvoření odborné komise, která bude cíleně zkoumat vztah tohoto velkého skladatele k českým zemím a Slovensku.
Více prozradí Jiří Vejvoda v dalším díle pořadu Slavná auditoria. Premiéra pořadu je připravena na pondělí 8. května v 19 hodin. Reprízy si poslechněte ve čtvrtek 11. 5. v 22:00 a v sobotu 13. 5. v 10:00.
Úvodní foto: Beethovenova busta v Hradci nad Moravicí (©Profimedia)
