Dívka na koštěti: Saxana navštěvovala pardubickou základní školu ve Staňkově ulici

Pardubice si objevily i v Herzově Spalovači mrtvol či Strachově Operaci Silver.

Celý rok můžete putovat Českou republikou po stopách hudby s rádiem Classic Praha.

Pardubice jsou univerzitní a statutární město na východě Čech, ležící ve východní části Polabí na soutoku řek Labe a Chrudimky, přibližně 100 kilometrů východně od Prahy a 20 kilometrů jižně od Hradce Králové. V Pardubicích se natáčely mimo jiné filmy Spalovač mrtvol nebo Dívka na koštěti.

LandingPage_02_600x400.jpg

Pohádkovou filmovou komedii o mladé čarodějnici Saxaně, která se ze světa pohádek dostane do světa lidí, natočil v roce 1971 režisér Václav Vorlíček podle námětu a scénáře Hermíny Frankové a Miloše Macourka. Snímek plný filmových triků se natáčel v Pardubicích, především na Základní škole Staňkova, a v Praze. V roce 1972 byl film oceněn Cenou filmového diváka na Filmovém festivalu mladých v Trutnově; za zvláštní filmové efekty architekt Oldřich Bosák získal v roce 1973 na mezinárodním katalánském filmovém festivalu Sitges cenu Medalla Sitges en Plata de Ley.

Že je škola docela otrava, není nic nového. Zvlášť když máte za chyby v kouzelnické terminologii zůstat tři sta let po škole. A tak zkřížené ruce ve výši očí a zaklínadlo přenesou čarodějnici Saxanu do světa lidí. Zde může ovšem zůstat pouhých 44 hodin, než se bude muset vrátit zpátky do pohádkové říše. Existuje jen jediný způsob, jak se tomu vyhnout. Odvar z babského ucha. Jak ho najít? Poradit by mohl lexikon kouzel, který ovšem ve špatných rukou dokáže natropit mnohé. Přičarovat s ním lze hravě hlodavčí chrup, oslí uši nebo proměnit učitelský sbor v králíky.

O roli Saxany se ucházelo velké množství dívek a žen, mezi jinými i Milena Steinmasslová nebo Věra Špinarová, ale režiséru Vorlíčkovi se typově nejvíce líbila Petra Černocká. Ta se ovšem neodvážila vyskočit z okna ve druhém patře školy, a tak režisér musel rychle najít dublerku. Oslovil tedy přímo na ulici školačku, která se scénou problém neměla; dostala od režiséra omluvenku do školy a scénu se skokem z okna natočila.

Ve filmu Dívka na koštěti byla použita řada pro dnešní dobu už neobvyklých triků, protože v roce 1971 nepřipadaly v úvahu žádné počítačové technologie. K realizaci tedy musela posloužit pouze vynalézavost a manuální zručnost trikových tvůrců. Například scéna, kdy Saxana kouzlem prodlužuje svou ruku, se natáčela tak, že na zemi ležel mimo záběr schovaný baleťák, který svou paži ladným pohybem natahoval před sebe po zemi. Petra Černocká pak jen vykonávala takový pohyb, aby to vypadalo, že ruka na zemi opravdu patří k jejímu tělu. Odlet dvojice Saxana – Honza, tedy Černocká – Hrušínský, z bytu na koštěti filmaři realizovali tak, že na pořádně vyztuženou násadu koštěte připevnili sedátka, na jejich koncích ukotvili ocelová lanka a za ně pak čarodějnický stroj s oběma herci zvedl jeřáb.

Scéna, kdy hlava Honzy Bláhy (Jan Hrušínský) stojí na nemocničním nočním stolku a mluví, se točila pomocí prostého, ale efektního a v té době často používaného triku. Herec se doslova vtěsnal do nočního stolku, kde pod kovovou konstrukcí strávil celé jedno natáčecí odpoledne. O zbytek už se postarala speciálně rozestavěná soustava zrcadel, která dotváří dokonalou iluzi hlavy bez těla.

Angelo Michajlov: Saxana

A kde se v Pardubicích natáčelo? Ve filmu je možné spatřit Zelenobranskou ulici vedoucí na Pernštýnské náměstí, Sukovu třídu, Zborovské náměstí s kasárnami, Staňkovu ulici, kde je škola, kterou hlavní protagonisté navštěvují a odkud skáče Saxana z okna pro babské ucho. Děj se odehrává i na třídě Míru v pozadí s dominantou Pardubic, Zelenou bránou, a také na nedaleké Kunětické hoře. Filmaři si ovšem některá místa upravovali dle svých potřeb. Kupříkladu nemocnici si zahrála kasárna s několika drobnými dekoracemi. Rovněž kašnu, ze které Saxana vylézá, byste dnes ani nikdy jindy na Pernštýnském náměstí nenašli. Dekorace byla vyrobena na Barrandově, umístěna na zmíněném náměstí a po natáčení odstraněna. Ovšem filmová škola byla školou skutečnou. Stále stojí a jmenuje se Základní škola Staňkova. Některé scény se ovšem realizovali například i v okolí Berouna nebo v Praze.

Pardubický kraj je ovšem pro filmaře velmi oblíbenou lokalitou. Přímo v Pardubicích se kromě Dívky na koštěti natáčel i neobyčejně působivý Spalovač mrtvol režiséra Juraje Herze s nezapomenutelným Rudolfem Hrušínským z roku 1968, či válečné drama Operace Silver z roku 2007 režiséra Jiřího Stracha. Slavné pardubické dostihové závodiště se objevilo ve dvou dílech televizního seriálu Dobrá Voda (1982) režiséra Františka Filipa a v roce 1981 tu režisér Jaroslav Soukup natáčel dramatický film Dostih s Ladislavem Mrkvičkou a Pavlem Zedníčkem v hlavních rolích. Na nedaleký plochodrážní stadion pak zavítali filmaři při natáčení komediálního filmu Stanislava Strnada Můj brácha má prima bráchu. Ve východočeském skanzenu Veselý kopec se pak natáčely scény pro televizní seriál Cirkus Humberto, pohádky Lotrando a Zubejda, Nesmrtelná teta či Sedmero krkavců.

První dochovaná zmínka o existenci Pardubic pochází z roku 1295, kdy papež Bonifác VIII. potvrdil zdejší klášter cyriaků a kostel sv. Bartoloměje. Prvním vlastníkem Pardubic byl na začátku 14. století Púta z Dubé. Kolem roku 1325 vyměnili jeho synové Pardubice s rytířem Arnoštem z Hostýně. Jeho syn Arnošt z Pardubic byl prvním pražským arcibiskupem a jeho závěť z roku 1340 je prvním dokladem o existenci Pardubic jako města, přesněji jako poddanského městečka. Po husitských válkách, během nichž město měnilo majitele, zakoupil v roce 1491 Pardubice Vilém II. z Pernštejna, nejmocnější šlechtic tehdejšího českého království. Vedle zvelebování města a panství se pustil i do pozdně gotické přestavby zdejšího vodního hradu. Jeho synové Vojtěch a Jan pak pokračovali ve stylu renesančním. Tento historický unikát, přechod obranného vodního hradu na rozlehlý a pohodlný pardubický, lze obdivovat dodnes. Pernštejnové se zasloužili i o celé historické městské jádro s renesančním náměstím, malebnými uličkami a dominantou Pardubic – Zelenou bránou. Po slavné éře Pernštejnů, kteří zadlužené panství prodali v roce 1560 arciknížeti Maxmiliánu II. Habsburskému, nastal úpadek a třicetiletá válka město ještě více zbídačila.

Nový rozvoj města přišel až v polovině 19. století. 20. srpna 1845 přijel do Pardubic první vlak severní státní dráhy z Olomouce do Prahy. Ve druhé polovině století byly z města postupně rozvětveny další železniční tratě, vznikly průmyslové podniky a došlo k rozvoji kultury i sportu. 5. listopadu 1874 se poprvé běžel světoznámý dostih Velká pardubická. Nutno též připomenout, že Pardubice se staly kolébkou českého letectví, když 13. května roku 1911 uskutečnil inženýr Jan Kašpar první dálkový let z Pardubic do Velké Chuchle u Prahy, kde přistál na dostihovém závodišti.

V Pardubicích jsou čtyři divadla; největším a nejstarším je Východočeské divadlo, působí tu profesionální Komorní filharmonie Pardubice, je zde více než deset galerií. V zámku sídlí Východočeské muzeum s řadou expozic, na sídlišti Dukla funguje od roku 1992 Hvězdárna barona Artura Krause.

Plánujete letní výlety po České republice a přemýšlíte, kam vyrazit a podle jakého klíče vybrat cíl svého prázdninového putování ?
Co takhle vydat se po památkách a zajímavých lokalitách, které jsou spojeny s hudbou?
Prozkoumejte další výlety za klasikou.

Foto: Profimedia

Podcast