Princ a Večernice: Na zámku Ploskovice předal starý král princi Velenovi vládu a starost o tři sestry

Celý rok můžete putovat Českou republikou po stopách hudby s rádiem Classic Praha.

V Ústeckém kraji, zhruba 5,5 km od Litoměřic leží obec Ploskovice, v níž se nachází romantický zámek, postavený v letech 1720-1730. Jako své letní sídlo jej nechala vystavět velkovévodkyně Anna Marie Františka Toskánská. V polovině 19. století se zámek stal soukromou rezidencí císaře Ferdinanda V. Habsburského. V přízemí zámku se nacházejí umělé vodní jeskyně, tzv. grotty a celý zámek obklopuje důmyslně řešený zámecký park s kašnami, vodotrysky, rybníkem a vzácnými porosty.
Ploskovice posloužily jako půvabná kulisa pro celou řadu filmů a pohádek – Jak si zasloužit princeznu, Jezerní královna, Čertova nevěsta, Duch nad zlato, Nejlepší přítel, či Princ a Večernice.

Českou filmovou pohádku Princ a Večernice natočil v roce 1978 režisér Václav Vorlíček podle scénáře Jiřího Brdečky, jemuž předlohou byla pohádka Boženy Němcové O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku. Kostýmy navrhl Theodor Pištěk. Úvodní píseň s textem Pavla Kopty a hudbou Svatopluka Havelky nazpíval Ondřej Havelka. V hlavních rolích se objevili Juraj Ďurdiak, Vladimír Menšík, Radoslav Brzobohatý, Libuše Šafránková, Julie Jurištová, či Zlata Adamovská.

Princ Velen během noci, kdy mu jeho královský otec svěří péči o království, provdá své tři sestry. Nápadníky mu sešle Večernice, do které se princ zamiluje. Princeznu Helenku dá za manželku Větrníkovi, vládci všech větrů a vánků, princeznu Elenku Měsíčníkovi, vládci Měsíce, a princeznu Lenku Slunečníkovi, vládci Slunce. Všichni nápadníci si své nevěsty ihned odvedou s sebou, a tak není divu, že král po svém návratu princi nezvyklé vdavky vyčte a pošle jej do světa, aby sestry přivedl zpět. Zároveň chce princ Velen pro sebe získat krásnou Večernici.

V cestě mu však stojí zlý čaroděj Mrakomor, pán všeho nečasu, který jej varuje, že Večernice je zaslíbena jemu. Dokonce ji vězní na svém hradu. Prince Velena čekají mnohá úskalí, než se mu podaří za pomoci svých švagrů zlého Mrakomora přemoci a Večernici osvobodit. Nakonec se musí Mrakomorovi postavit s mečem v ruce a porazit jej v nelítostném souboji. Teprve poté se může vrátit na rodný zámek, kde se šťastně shledává se starým králem, sestrami, jejich manželi i Večernicí. Dozvídá se, že zkoušky, kterými během svého putování procházel, mu připravili jeho švagři a že Večernice je sestrou Větrníka, Měsíčníka a Slunečníka.

Svatopluk Havelka: Láska je ráj

Domovem tří princezen i prince Velena byl zámek Ploskovice, zámeček princezny Večernice ztvárnil Hrádek u Nechanic. Zlý Mrakomor pak sídlil na hradě Krakovec, který si zahrál také v pohádkovém muzikálu Ať žijí duchové. Souboj Velena s Mrakomorem byl natáčen na Troskách v Českém ráji, měsíční krajina se natáčela v okolí Mostu a další záběry ve skalním městě v Adršpachu. Několik dalších záběrů se natáčelo v Českém ráji, konkrétně na Kopicově statku.

• Zámek Ploskovice (©Profimedia)

První písemná zmínka o obci Ploskovice pochází z roku 1057

Koncem 12. století patřily Ploskovice zámožnému šlechtici Hroznatovi, který je ovšem roku 1188 daroval řádu johanitů, kteří si zde postavili opevněné sídlo, komendu. Během husitských válek, v roce 1424, Ploskovice obsadil rytíř Ješek. V roce 1436 král Zikmund Lucemburský Ploskovice zastavil bývalému husitskému hejtmanovi Jakoubkovi z Vřesovic, který je roku 1440 vyměnil s Rydkéři z Polenska za hrad Kyšperk.

Poté drželi Ploskovice johanité s malými přestávkami až do roku 1545. Pro nedostatek finančních prostředků museli však panství neustále zastavovat. Z celé řady zástavních držitelů stojí za zmínku Adam Ploskovský z Drahonic. Ten krutě vykořisťoval své poddané, a tak roku 1496 došlo k lidovému povstání. Poddaní tvrz dobyli, vynutili si na svém pánovi propuštění z poddanství a za svého ochránce si zvolili Dalibora z Kozojed. Protože byl ovšem tento čin v rozporu s tehdejšími feudálními zvyklostmi, byl Dalibor zatčen, uvězněn v čerstvě postavené věži nad Jelením příkopem na Pražském hradě, kde se podle pověsti naučil hrát na housle, a 13. března 1498 popraven. Daliborova odvaha a čin se – jak známo – později staly námětem pro stvoření legend a uměleckých děl. Stal se hrdinou Smetanovy opery a knihy Starých pověstí od Aloise Jiráska. Jeho jméno si dávaly pěvecké spolky i hudební časopis z roku 1858.

Po roce 1539 johanité prodali Ploskovice do dědičného vlastnictví rodu Trčků a v další době se na zámku opět střídali majitelé. Patřil mezi ně i Jan Habart Kostomlatský, který nechal tvrz přestavět na renesanční zámek. Protože však patřil k odpůrcům císaře, byly mu Ploskovice po bitvě na Bílé hoře zkonfiskovány. Císař prodal panství Jindřichu Šlikovi z Holiče a po jeho smrti zdědila majetek panovačná dcera Marie Sidonie, která Ploskovice prodala roku 1663 vévodovi Juliu Jindřichu Sasko-Lauenburskému.

A byla to právě Anna Marie Františka ze Sasko-Lauenburského rodu, díky níž se Ploskovice dočkaly dalšího rozkvětu. Anna Marie Františka se po ovdovění znovu provdala za toskánského vévodu Gastona, posledního z rodu Medici, a získala titul princezny. Jejich manželství však nebylo šťastné a Gaston žil trvale v Itálii. Možná, že i tato okolnost přiměla Annu Marii k rozhodnutí vybudovat v Ploskovicích nový zámek, který by se vyrovnal současným stavbám zahraniční šlechty. Protože však Anna Marie Františka spálila všechny účty, nejsou k dispozici žádné doklady o přesné době stavby, ani jméno architekta. S velkou pravděpodobností byl ovšem stavitelem zámku Václav Špaček, osobní stavitel Anny Marie Františky Toskánské.

Ploskovice jako letní sídlo posledního českého korunovaného panovníka

V roce 1805 přešly Ploskovice do majetku toskánské větve Habsburků a od roku 1849 se staly letním sídlem rakouského císaře Ferdinanda I. Habsburského, neboli posledního českého korunovaného krále Ferdinanda V. Dobrotivého, který se rok předtím, v roce 1848, vzdal trůnu ve prospěch svého synovce Františka Josefa I.. Ploskovice se měly stát vedle Pražského hradu a zámku v Zákupech jeho rodinným sídlem, a proto bylo třeba zámek a jeho interiéry rozšířit. Pod vedením pražského stavitele Jana Bělského, kterému asistoval architekt Josef Pokorný, byl tedy původní jednopatrový zámek zvýšen o jedno patro a byly přistavěny dvě vedlejší budovy. O malířské práce se postaral Josef Navrátil se svým synem Antonínem a dalšími malíři - Duchoslavem, Leopoldem, Gesslerem, Gellnerem a Eduardem Milým. Sochařské a štukatérské práce zajišťovali Václav Levý s Josefem Effenbergerem a Josefem Svobodou. Nábytkářství a čalounictví si vzal na starost dvorní dekoratér Josef Veselý. Drapérie a tapety si vybírala sama císařovna. Císař a jeho dvůr se poprvé objevili na Ploskovicích v květnu 1854.

Po smrti Ferdinanda V. roku 1878 se zámku ujal jeho synovec, císař František Josef I. a po vyhlášení Československa v roce 1918 spravoval zámek stát a bylo tu letní sídlo ministerstva zahraničních věcí. Východní pavilon se přeměnil na českou školu a hospodářský dvůr na státní statek. V roce 1938 obsadila Ploskovice německá nacistická vojska a v objektu sídlila nacionálněsocialistická škola, tzv. NAPOLA. Po osvobození se zámek stal opět státním majetkem a roku 1952 převzala zámek a zahrady státní památková péče, která zajišťovala úpravy, aby se začátkem šedesátých let 20. století mohl zámek Ploskovice zpřístupnit veřejnosti.

• Zámek Ploskovice (©Profimedia)

K ploskovickému zámku náleží též důmyslně řešený zámecký park o rozloze osmi hektarů s kašnami, vodotrysky, rybníkem a vzácnými porosty. Jeho základní koncepce vznikla po roce 1720, dnešní podoba pochází z let 1850-53, kdy došlo k úpravě zámku ve stylu druhého rokoka. Zajímavostí jsou umělé vodní jeskyně, tzv. grotty, na jižní straně zámku. Tyto barokní prostory s kašnami a nástěnnými malbami pocházejí z počátku 18. století. Jádro grott tvoří oválný sál zaklenutý stlačenou kopulí a na stěnách jsou částečně plastické zříceniny antických staveb.

Zámek Ploskovice je často vyhledáván českými i zahraničními filmovými produkcemi. Objevuje se v pohádkách, celovečerních filmech, seriálech, videoklipech, dokumentech a reklamách. Světoznámý režisér Miloš Forman v Ploskovicích natočil v osmdesátých letech část svého oscarového Amadea. V zámku se natáčela také třetí řada seriálu První republika.

Interiéry a exteriéry zámku Ploskovice se kromě pohádky Princ a Večernice objevili i v pohádkách Jak si zasloužit princeznu, Jezerní královna, Čertova nevěsta, Duch nad zlato, Nejlepší přítel, v komediích Probudím se včera! Hry lásky šálivé, ve filmové adaptaci Dvořákovy Rusalky a řadě dalších českých i zahraničních filmů.

Plánujete letní výlety po České republice a přemýšlíte, kam vyrazit a podle jakého klíče vybrat cíl svého prázdninového putování ?
Co takhle vydat se po památkách a zajímavých lokalitách, které jsou spojeny s hudbou?
Prozkoumejte další výlety za klasikou.

Poslechnout si je můžete i v mobilní aplikaci; ke stažení zde.

Úvodní foto: Zámek Ploskovice (©Profimedia)