Devítisethlavý sbor zpíval "Leť, myšlenko, na zlatých křídlech" při pohřbu jednoho z nejslavnějších operních skladatelů všech dob

Giuseppe Fortunino Francesco Verdi se narodil v prosté rodině v malé vesničce Le Roncole v tehdejším Vévodství Parmy, Piacenzy a Guastally. Od roku 1963 je tato místní část Busseta na počest skladatele přejmenovaná na Roncole Verdi. Jeho otec, Carlo Verdi, byl venkovský hokynář, hostinský a malorolník, matka Luisa byla přadlenou. Verdi měl ještě mladší sestru Giuseppu, která prý byla v dětství jeho nejbližším přítelem a důvěrníkem. Bohužel zemřela ve věku 17 let. Verdiho prvním učitelem byl místní farář, který jej naučil hrát na varhany, a malý Giuseppe se už v pouhých osmi letech stal placeným varhaníkem v místním kostele.

Výrazného hudebního talentu chlapce si povšiml Antonio Barezzi, velkoobchodník s potravinami a alkoholem z blízkého Busseta, který se stal jeho prvním mecenášem. Základní vzdělání Giuseppe získal v jezuitské škole v Bussetu. Později složil zkoušky na konzervatoř v Miláně, nebyl však přijat, údajně pro tehdy již vysoký věk. Přesto v Miláně zůstal a studoval kontrapunkt u Vincenza Lavigny, žáka Giovanni Paisiella a cembalisty milánské La Scally. Ten Verdiho přivedl do amatérského sboru Società Filarmonica, který vedl Pietro Massini, a byl to právě Massini, který Verdiho podnítil ke kompozici první opery s původním názvem Rocester na libreto novináře Antonia Piazzy.

• Socha Giuseppe Verdiho v Palermu (©Schutterstock)

V roce 1836 se Verdi oženil s dcerou svého mecenáše Margheritou Barezzi. Stal se ředitelem hudební školy v Bussetu a vedoucím místního symfonického orchestru. Následující léta byla ovšem pro něj tragická. Jejich dvě děti, Virginie a Icilio zemřely v útlém věku a v roce 1840 zemřela i samotná Margherita. Verdi tehdy našel útěchu v práci. V listopadu 1839 měla v La Scale premiéru jeho opera Oberto, conte di San Bonifacio a na základě jejího úspěchu dostal Verdi od vedení divadla smlouvu na další dvě opery. První z nich, Jeden den králem, ovšem nepřežila premiéru, a tak Verdi uvažoval o ukončení své operní dráhy. Impresário Merelli jej ovšem přemluvil, aby pokračoval v práci a zrodil se senzační úspěch: opera Nabucco, která byla poprvé uvedena 9. března 1842 pod názvem Nabucodonosor, a založila Verdiho příští celoživotní slávu. S obrovským úspěchem se hraje dodnes na jevištích celého světa a jen v podzimní sezóně 1842 opera dosáhla v La Scale 57 repríz, což se už nikdy nepodařilo nikomu zopakovat. Během tří let byla pak inscenována ve Vídni, Lisabonu, Barceloně, Berlíně, Paříži i Hamburku. V roce 1848 měla premiéru v New Yorku, v roce 1850 v Buenos Aires. Verdi vždy osobně dohlížel na každou premiéru a při zkouškách v Miláně v prosinci 1841 se poprvé setkal se svou pozdější druhou životní družkou, sopranistkou Giuseppinou Strepponi, představitelkou Abigail.

V následujících letech zkomponoval Verdi v rychlém sledu řadu dalších oper: Lombarďané na první křižácké výpravě, Ernani, Dva Foscariové, Alzira, Jana z Arku, Attila a Macbeth a ve věku pouhých 34 let už byl světově proslulým skladatelem, jehož opery se hrály nejen po celé Itálii, ale na všech světových scénách.

V roce 1848 byl Giuseppe Verdi stržen politickými událostmi, jeho opera Bitva u Legnana vyvolala bouři vlasteneckého nadšení a sám Verdi se stal symbolem Itálie osvobozující se z rakouské nadvlády. Po revolučních událostech roku 1848 následovalo nejplodnější a nejslavnější období jeho života. Vznikla dlouhá řada oper, z nichž většina se stala trvalou součástí světového repertoáru: Luisa Millerová, Rigoletto, La traviata, Trubadúr, Sicilské nešpory, Simon Boccanegra, Maškarní ples, Síla osudu. Úspěchy na poli pracovním ovšem zdaleka ještě neznamenaly spokojenost v osobním životě. Verdi v té době čelil tlaku okolí kvůli své stále ještě jen milence Strepponiové. Obyvatelé Busseta se jí stranili jako hříšné ženy a patrně kvůli Strepponiové došlo i ke konfliktu s Verdiho rodiči, s nimiž v lednu 1851 skladatel přerušil vztahy. Není asi ani náhodou, že všech šest Verdiho oper napsaných v letech 1849–53 (včetně Rigoletta, Trubadúra a La traviaty) má hrdinky, které jejich okolí odsuzuje, často kvůli sexuálnímu přestupku.

V roce 1865 přepracoval Verdi pro Paříž operu Macbeth a zkomponoval nové dílo Don Carlos, které vzniklo ve stylu velké francouzské opery a otevření nového Suezského průplavu v roce 1869 stálo u zrodu dalšího proslulého Verdiho kusu – opery Aida.

• Busta Giuseppe Verdiho v Palermu (©Schutterstock)

Více prozradí a hudební ukázky nabídne Martina Klausová v pořadu, který bude mít premiéru v pátek 13. října v 19 hodin. Reprízy si můžete poslechnout v neděli 15. 10. v 9:00 a středu 18. 10. ve 22:00.

Úvodní foto: Giuseppe Verdi (©Schutterstock)