Vlasti a múzám. 21. dubna 1783 bylo otevřeno Stavovské divadlo
Je spjato se jménem vídeňského génia Wolfganga Amadea Mozarta, který zde osobně dirigoval svoji Figarovu svatbu a následně věnoval Praze Dona Giovanniho. V současnosti je Stavovské divadlo jediným dosud existujícím divadlem, kde Mozart působil.
Stavovské divadlo dal postavit osvícenský aristokrat František Antonín hrabě Nostic Rieneck, který chtěl Praze dopřát důstojný divadelní stánek, demonstrující kulturní úroveň národa. Nad budovou je nápis Patriae et Musis - Vlasti a múzám. Toto heslo dokládá zakladatelův záměr a po připojení k Národnímu divadlu se stalo přirozeným pandánem motta Národního divadla Národ sobě. Stavba divadla trvala necelé dva roky a divadlo bylo otevřeno 21. dubna 1783 premiérou Lessingovy občanské tragédie Emilia Galotti. Původní název zněl Hraběcí Nosticovo divadlo.
Pro stavbu Stavovského divadla bylo vybráno místo tradičních divadelních produkcí vedle Kotců a zároveň vedle Karlovy univerzity, protože univerzita a divadlo byly chápány jako celek. Budova je postavena v klasicistním slohu a je vedle divadla v Leovenu ve Štýrsku jediným divadlem svého druhu v Evropě, které se zachovalo téměř v původním stavu do našich dnů.
V roce 1798 divadlo zakoupili čeští stavové
Od té doby neslo divadlo název Královské stavovské divadlo. Od roku 1862, kdy zahájilo činnost Prozatímní divadlo jako divadlo vysloveně a výhradně české, pak patřila scéna Stavovského divadla pouze německému souboru a jeho název se změnil na Královské zemské německé divadlo. Od roku 1920 (s výjimkou okupačních let) až do roku 1948 bylo opět pod názvem Stavovské toto divadlo scénou Národního divadla, a to především jeho činoherního souboru. V roce 1948 bylo přejmenováno na Tylovo divadlo a posléze po rozsáhlé osmileté rekonstrukci se mu v roce 1990 vrátil historický název Stavovské divadlo.
Mozartovi jeho Pražané vždy rozuměli
Jak známo, Stavovské divadlo je neodmyslitelně spjato se jménem vídeňského génia Wolfganga Amadea Mozarta, který zde vystoupil po svém příjezdu do Prahy v roce 1787 a na koncertě 20. ledna osobně dirigoval svoji Figarovu svatbu. Skladatel, dojat srdečným přijetím, se rozhodl složit pro Prahu novou operu, kterou se stal Don Giovanni, jejíž premiéru 29. října 1787 Mozart opět osobně dirigoval. A zejména tato opera pak divadlo proslavila a Mozartovými operami se tak stalo Stavovské divadlo známým v celém kulturním světě. V současné době je navíc jediným dosud existujícím divadlem, kde Mozart působil. Měla premiéru i další Mozartova opera La clemenza di Tito, a to v roce 1791 na počest korunovace císaře Leopolda II. českým králem.
Více prozradí a hudební ukázky nabídne Martina Klausová v pořadu, který bude mít premiéru v pátek 21. dubna v 19 hodin. Reprízy si můžete poslechnout v neděli 23. 4. v 9:00 a středu 26. 4. ve 22:00.
Foto: Stavovské divadlo (©Profimedia)
