Wolfgang Amadeus Mozart: Potrestaný prostopášník ve Stavovském divadle

Vídeňskému hudebnímu velikánu Mozartovi Praha učarovala; návštěvou ji poctil pětkrát.

Celé léto můžete putovat Českou republikou po stopách hudby s rádiem Classic Praha.

Stavovské divadlo je v současné době jediným dosud existujícím divadlem, kde působil hudební génius Wolfgang Amadeus Mozart. Premiéru tu měla jeho opera Don Giovanni, kterou Praze věnoval, i La clemenza di Tito, kterou zkomponoval na objednávku českých stavů ke korunovaci Leopolda II. O dvě stě let později se tu natáčel Formanův film Amadeus, oceněný osmi Oscary.

profimedia-0382973829 stavovské divadlo.jpg

Jeden z nejvýznamnějších komponistů všech dob Wolfgang Amadeus Mozart (1756-1791) už od útlého mládí vykazoval mimořádné hudební nadání; svou první skladbu složil ve svých pěti letech. Během svého krátkého života pak zkomponoval neuvěřitelných 626 děl. Psal symfonie, komorní hry, opery a sborové skladby. Z jeho oper jsou nejslavnější Figarova svatba, Don Giovanni, La clemenza di Tito a Kouzelná flétna. Krátce před svou smrtí započal Mozart kompozici slavného Requiem. které však napsal sám jen asi ze dvou třetin a dokončit je už nestačil.

Mozart navštívil Prahu celkem pětkrát. Poprvé se tak stalo v roce 1787, kdy vystoupil ve Stavovském (tehdy ovšem Nosticově) divadle, krátce po jeho otevření. Do Prahy dorazil v lednu 1787, aby tu 17. ledna řídil provedení své opery Figarova svatba, která ve Vídni propadla. Prahu však naprosto uchvátila a představení bylo opakováno ještě 20. ledna. Vedle toho, jako dík za projevené uznání, uspořádal Mozart 19. ledna v Nosticově divadle hudební akademii, kde byla poprvé provedena jeho Symfonie D dur, od té doby zvaná Pražská. Vystoupil tu také na dvou klavírních recitálech a koncertoval a improvizoval při mnoha dalších společenských příležitostech. Pro večerní ples u hraběte Jana Pachty z Rájova, jednoho ze svých hostitelů, dokonce napsal při svém pobytu v Praze Šest německých tanců. Prahu Mozart opustil koncem února s příslibem nové opery pro zahájení nové koncertní sezóny v Nosticově divadle.

Tou se stala opera Don Giovanni, s jejíž ještě nedokončenou partiturou Mozart na svou druhou návštěvu Prahy přicestoval v srpnu téhož roku. Připravovanou premiéru měl sám i nazkoušet, proto byl jeho druhý pražský pobyt spíše pracovního charakteru. Ještě během zkoušek s orchestrem a sólisty celou operu opravoval, škrtal a dokomponovával, a tak se představení nepodařilo nastudovat v termínu. Proto byla premiéra odložena a v určený den, 14. října, byla místo toho provedena Figarova svatba, opět za řízení autora. Premiéra Dona Giovanniho se pak uskutečnila 29. října a dočkala se mimořádného úspěchu. Do Mozartova odjezdu z Prahy 16. listopadu byla mnohokrát reprízována a hrála se ještě dlouho poté. Právě tato opera divadlo proslavila, a díky Mozartovým operám se stalo dnešní Stavovské divadlo známým po celém kulturním světě.

Volné chvíle svého druhého pražského pobytu trávil Mozart v úzkém kruhu svých českých přátel, k nimž patřil např. skladatel a varhaník Jan Křtitel Kuchař, František Xaver Němeček a především skladatel a pedagog František Xaver Dušek a jeho manželka, zpěvačka Josefina Dušková – Hampacherová. Právě letní sídlo manželů Duškových Bertramka se také stalo místem, které Mozartovi poskytovalo klid potřebný k jeho práci na Donu Giovannim.

Ještě v roce 1791 se v Nosticově divadle odehrála na počest korunovace císaře Leopolda II. českým králem premiéra další Mozartovy opery La clemenza di Tito, úspěchu předchozích oper však již nedosáhla. Mozart ji zkomponoval na objednávku českých stavů a víceméně z finančních důvodů, a její premiéra 6. září v Nosticově divadle zapadla mezi množstvím slavnostních akcí, jimiž byla Praha v době korunovace zahlcena. Neúspěch opery se autora ovšem výrazně nedotkl, byl v té době už těžce nemocen a svou pozornost směřoval k tvorbě Requiem a ke své další opeře - Kouzelné flétně, jejíž premiéra se měla odehrát 30. září ve Vídni.

Dvouaktová dramatická opera Don Giovanni, celým názvem Potrestaný prostopášník aneb Don Giovanni, vznikla na libreto Lorenza da Ponte. Námětem díla, které Mozart pražskému Stavovskému divadlu věnoval, je život a smrt svůdníka, známého v literatuře také jako Don Juan. Bývá nazývána „operou oper“, čímž se naznačuje, že jde o jednu z vůbec nejlepších oper, které kdy byly složeny, a dodnes patří k nejžádanějším a nejpopulárnějším dílům vážné hudby na světě.

Wolfgang Amadeus Mozart: Don Giovanni. Šampaňská árie

V současné době je Stavovské divadlo jediným dosud existujícím divadlem, kde Mozart působil. O dvě stě let později ve stejných prostorách natáčel český, v Spojených státech žijící, režisér Miloš Forman svůj výjimečný film, který ve své době zaznamenal obrovský divácký úspěch a způsobil dokonce „mozartománii“. Snímek Amadeus vznikl na motivy scénáře Petera Shaffera, autora stejnojmenné divadelní hry o střetu geniality s průměrností.

Praha byla pro vytvoření iluze osmnáctého století skvělá. Točilo se v malebných starých uličkách, Arcibiskupském paláci, karlínské Invalidovně a pochopitelně ve Stavovském divadle, které v té době neslo jméno Tylovo. Strhující drama závisti, žárlivosti, intrik a vášnivé lásky k hudbě, vyprávějící fiktivní příběh střetu Mozartova génia s průměrností skladatelova údajného konkurenta a intrikána Antonia Salieriho, bylo oceněno osmi Oscary.
Amadeus měl premiéru v roce 1984 a o dva roky později jej překvapivě mohli spatřit také diváci v tehdejším socialistickém Československu.

Divadelní budova Stavovského divadla z roku 1783 byla postavena v klasicistním slohu a dodnes se dochovala v téměř původním stavu. Je součástí Národního divadla, na jeho scéně působí soubory činohry, opery a baletu.

Stavovské divadlo dal postavit osvícený vlastenec hrabě František Antonín Nostic-Rieneck. Stavbu jedné z prvních klasicistních budov pro veřejnost v Praze projektoval a provedl dvorní stavitel Anton Haffenecker a trvala pouhé dva roky. Původní hlediště mělo pouze tři pořadí lóží a jednu galerii, plochý parter, jak bylo v 18. století zvykem, a plochý strop.

Provoz divadla byl zahájen 21. dubna 1783 Lessigovou tragédií Emilia Galotti. První českou produkcí byla 20.1. 1785 veselohra Gottlieba Stephanieho Odběhlec z lásky synovské.

Později došlo hned k několika přestavbám divadla. V roce 1834 bylo hlediště zvýšeno o jedno patro, přistavěna druhá galerie, hlediště bylo vyzdobeno do červeno-bílo-zlatých barev. Parter, dřív ve dvou úrovních, byl propojen do jednoho svažitého, a přízemní pořadí lóží bylo propojeno v jednu velkou galerii.

Další významná přestavba proběhla v roce 1859, další v roce 1882. Divadlo bylo prodlouženo směrem do Ovocného trhu, byly zvětšeny prostory pro účinkující a zřízeny postranní pavlače s venkovními schodišti, sloužícími především jako únikové východy pro případ požáru. V letech 1983-1991 proběhla generální rekonstrukce, během níž byly restaurovány interiéry i exteriéry, vylepšeno technické zázemí, postavena chodba spojující divadlo s Kolowratským palácem, který slouží jako provozní zázemí Stavovského divadla.

Plánujete letní výlety po České republice a přemýšlíte, kam vyrazit a podle jakého klíče vybrat cíl svého prázdninového putování ?
Co takhle vydat se po památkách a zajímavých lokalitách, které jsou spojeny s hudbou?
Prozkoumejte další výlety za klasikou.

Foto: Profimedia

Podcast