Vltava: Nejdelší česká řeka v tónech Bedřicha Smetany

Hned několika nej se pyšní horská obec Kvilda, místo, kde je pramen toku Vltavy.

Celé léto můžete putovat Českou republikou po stopách hudby s rádiem Classic Praha.

Nedaleko horské obce Kvilda pramení nejdelší česká řeka Vltava, jeden z národních symbolů. Běh řeky Vltavy od první praménků až po majestátní tok pod pražským Vyšehradem líčí český skladatel Bedřich Smetana ve druhé ze svých šesti symfonických básní slavného cyklu Má vlast. U pramene Vltavy se nachází pamětní deska věnovaná „matce českých řek“ a dřevěná socha od Davida Fialy.
V obci a jejím širším okolí se v 50. letech točil Kachyňův film Král Šumavy.

vltava.jpg

Český hudební skladatel období romantismu Bedřich Smetana (1824-1884) se hudbě, zejména hře na klavír a kompozici, věnoval od raného mládí. Svou tvorbou i svým dalším působením znamenal Bedřich Smetana klíčovou postavu pro formování novodobé české kultury 19. století.

Byl výtečným pianistou i komorním hráčem, působil jako pedagog a hudební organizátor. Pražský hudební život obohatil o cykly filharmonických koncertů, které realizoval s orchestrem Prozatímního divadla, v němž působil jako kapelník. Na vrcholu svých tvůrčích sil roku 1874 Smetana ohluchl. Musel se vzdát všech veřejných činností, odstěhoval se na venkov a plně se soustředil na komponování. V tomto období i díky jeho mimořádné hudební představivosti vznikla téměř třetina jeho tvorby, včetně řady stěžejních děl, k nimž patří i cyklus symfonických básní Má vlast.

Tento cyklus šesti symfonických básní je inspirován českou historií, legendami a krajinou. Jednotlivé části Mé vlasti jsou Vyšehrad, Vltava, Šárka, Z českých luhů a hájů, Tábor a Blaník. Cyklus vznikal mezi lety 1874–1879. Skladatel jej tvořil postupně a zpočátku neměl přesný plán toho, jakou bude mít konečnou formu nebo kolik bude mít nakonec částí. První čtyři symfonické básně přitom vznikaly nezávisle na sobě a až poslední dvě byly psány cíleně za účelem dotvoření cyklu o šesti částech.

První souborné provedení celého cyklu se konalo 5. listopadu 1882 v Praze na Žofíně, jednotlivé symfonické básně ovšem byly hrány samostatně i dříve. Má vlast byla vůbec první nahrávkou, kterou zaznamenala Česká filharmonie na gramofonovou desku, a to v roce 1929 pod taktovkou dirigenta Václava Talicha. Dnes je považována ze vrcholné dílo nejen Bedřicha Smetany, ale české klasické hudby vůbec. Každoročně se hraje 12. května, v den výročí Smetanova úmrtí, jako první zahajovací dílo na Mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro, a též 28. října v Den české státnosti.

Vltavu napsal Smetana během jediného měsíce, premiéru měla 4. dubna 1875 a sám autor o ní napsal: „Skladba líčí běh Vltavy, začínaje od prvních obou praménků, chladná a teplá Vltava, spojení obou potůčků do jednoho proudu; pak tok Vltavy v hájích a po lučinách, krajinami, kde zrovna se slaví veselé hody; při noční záři luny rej rusalek; na blízkých skalách vypínají se pyšně hrady, zámky a zříceniny, Vltava víří v proudech Svatojánských; teče v širokém toku dále ku Praze. Vyšehrad se objeví, konečně mizí v dálce v majestátním toku svém v Labi.“

Při troše dobré vůle najdeme v jedné z hlavních melodií Vltavy lidovou píseň Kočka leze dírou. Ve Švédsku, kde skladatel po nějakou dobu působil, jsou naopak přesvědčeni, že Bedřich Smetana vycházel ze švédské lidové písně. Zmíněný lidový motiv z Vltavy také údajně inspiroval Samuela Cohena při kompozici izraelské hymny Hatikvah. Skladbu použili tvůrci amerického filmu Strom života z roku 2011a dlouhé roky vítaly právě tóny z Vltavy návštěvníky Prahy na palubách Českých aerolinií.

Bedřich Smetana: Má vlast. Vltava

Symbolický pramen nejdelší české řeky Vltavy se nachází na úpatí Černé Hory, necelých sedm kilometrů jižně od Kvildy, v nadmořské výšce 1172 metrů. Pramen, který zde vytéká, je považován za nejzazší prameniště naší nejdelší řeky Vltavy a je upraven v kameny obložené jámě. Potůček je od pramene až k Borovým Ladám nazýván Černý potok, dále již nese označení Teplá Vltava. Pramen Vltavy vykazuje vyšší hodnoty stříbra, proto se vědci domnívají, že vyvěrá z nějakého starého středověkého důlního díla. Pramen Vltavy má údajně léčivé účinky. Tento pramen je ovšem pouze symbolický, skutečný pramen Vltavy je odtud vzdálen zhruba 200 m ve svahu Černé hory.

V oblasti Pramenů Vltavy se vyskytuje celá řada ohrožených živočichů: rys ostrovid, tetřev hlušec, datlík tříprstý, puštík bělavý; v posledních letech se tu objevil i vlk. Přímo v rašeliništi žije jeden z pozůstatků poslední doby ledové, motýl žluťásek borůvkový. Ze zástupců vzácné květeny v oblasti Pramenů Vltavy roste např. chráněná dřípatka horská, orchidej bradáček srdčitý nebo prstnatec májový.

Vzhledem k významu, který pro Čechy řeka Vltava představuje, zamýšlel už v dobách komunismu vorařský spolek Vltavan umístit na symbolickém místě zrodu řeky pamětní desku. Protože to režim nepovolil, umístili členové spolku alespoň desku na skále podél toku Teplé Vltavy pod Kvildou v místní částí Vilémov. Pamětní deska u symbolického pramene Vltavy byla pak umístěna až v roce 2001 a nese nápis „Vltavě, matce českých řek“. Pamětní deska je připevněna na žulovém kameni, který byl pro tyto účely vyzvednut z řečiště Teplé Vltavy nedaleko Františkova u Kvildy. V roce 2004 tu byla umístěna dřevěná socha od řezbáře Davida Fialy, která vznikla v létě roku 2003 během sochařského sympozia na téma: „Vltava“, pořádaného obcí Kvilda.

Kvilda je nejvýše položenou obcí v České republice a patří mezi nejvýznamnější turistická střediska Šumavy. První známky osídlení zdejší krajiny spadají do konce 15. století, kdy se tu začali usazovat dřevaři. Název Kvilda v souvislosti s pojmenováním zdejšího lesního hvozdu je doložen už v roce 1345, ale první písemná zmínka o Kvildě jako trvale osídlené obci pochází z roku 1569. Koncem 18. století pak zde i v okolí Kvildy začínaly vznikat hamry a sklárny.

Uprostřed vesnice stojí kamenný novogotický kostel sv. Štěpána vybudovaný v letech 1892–1894. Podobně jako mnohé šumavské chalupy je kamenné zdivo kostela obloženo šindelem, aby bylo lépe chráněno před nepřízní zdejšího počasí.

Kvilda se může pochlubit několika českými nej. Krom toho, že je nejvýše položenou obcí v republice, je také nejstudenějším místem, pramení tu nejdelší řeka a nachází se tu unikátní strop společenského sálu, který byl zařazen i mezi rekordy světové a je zapsán v Guinessově knize rekordů. Zvláštnost tohoto sálu z roku 1935 spočívá v jeho skořepinové konstrukci a takové sály pro veřejnost jsou v celé Evropě pouze dva. Do roku 2013 měla Kvilda také nejvyšší živý vánoční strom, jímž byl 26,5 m vysoký smrk rostoucí u kostela sv. Štěpána. V roce 2019 však musel být po napadení kůrovcem skácen.

V obci a jejím širším okolí natočil v roce 1959 režisér Karel Kachyňa se svým štábem film Král Šumavy, drama o tajemném pašerákovi, který v roce 1948 převádí ilegální uprchlíky skrz nebezpečné močály přes hranici do Německa.

Plánujete letní výlety po České republice a přemýšlíte, kam vyrazit a podle jakého klíče vybrat cíl svého prázdninového putování ?
Co takhle vydat se po památkách a zajímavých lokalitách, které jsou spojeny s hudbou?
Prozkoumejte další výlety za klasikou.

Foto: Roman Zázvorka

Podcast