Nelahozeves, Zlonice, Praha i Vysoká. Zásadní místa Dvořákova života

V životě českého skladatele Antonína Dvořáka najdeme několik míst, která pro jeho život i tvorbu byla klíčová. Tím prvním byla bezpochyby Nelahozeves, kde se slavný skladatel narodil. Tato obec, ležící zhruba tři kilometry severně od Kralup nad Vltavou, měla v době skladatelova narození 46 stavení a 438 obyvatel.

Dvořákův památník ve Zlonicích (©Wikipedie)

Dalším místem vyly zhruba 15 kilometrů od Nelahozevsi vzdálené Zlonice, kam se rodina později přestěhovala. Ve Zlonicích Dvořák získával své první hudební znalosti a dovednosti, a to vynikajícího hudebníka a učitele Antonína Liehmanna, u něhož se učil hrát na housle, ale i violu, klavír a varhany.

Místem, které ve Dvořákově osobním i uměleckém životě sehrálo mimořádně významnou roli a bez nadsázky ho lze nazvat jeho druhým domovem, pak byla obec Vysoká u Příbrami. Vysocké panství patřilo od roku 1873 do majetku hraběte Václava Kounice, skladatelova švagra, manžela starší sestra Dvořákovy ženy Anny Josefiny. Dvořák byl poprvé na Vysokou pozván novomanžely Kounicovými při příležitosti jejich sňatku v roce 1877 a zdejší příroda mu na první pohled učarovala. Od té doby se sem pravidelně vracel a zkomponoval zde celou řadu svých zásadních děl.

Zmínit musíme pochopitelně i Prahu, která byla stejně jako dnes i za Dvořákova života centrem společenského a kulturního dění českých zemí Praha. V Praze Dvořák studoval, aktivně účastnil bohatého kulturního života, ať už jako violista v orchestru Prozatímního divadla, varhaník v kostele sv. Vojtěcha, či později dirigent. Praha také byla svědkem řady premiér jeho děl, ovšem mnoho pražských míst bylo spojeno i s Dvořákovým soukromým životem. Ať už to bylo Karlovo náměstí, kam chodil krmit holuby, Nádraží císaře Františka Josefa (dnes Hlavní), kde bedlivě sledoval příjezdy a odjezdy vlaků, či některé z pražských kaváren, kam chodil číst noviny a kouřit doutníky, které manželka Anna neměla zrovna v oblibě, - Pařížská kavárna v Žitné ulici, kavárna U Karla IV. na rohu Žitné ulice a Karlova náměstí, či Vídeňská kavárna na rohu Václavského náměstí a ulice Na Příkopě v místě dnešního paláce Koruna, ve které se tradičně scházeli hudebníci v čele s Bedřichem Smetanou.

Dva a půl roku pak strávil Dvořák na americké půdě, kde jak známo působil na newyorské konzervatoři a v letních měsících pobýval i se svou rodinou v městečku Spillville.

• Vysoká u Příbramě (©Martin Kabeláč)

Dvořákovy první návštěvy Vysoké spadají do období, kdy se již těšil mezinárodnímu věhlasu. Vracel se sem až do konce života

V té době Dvořák stále častěji trávil čas na cestách po Evropě a při svých návratech do Čech rád pobýval ve Vysoké, která mu poskytovala kontakt s přírodou i klid na práci. Za peníze, které vydělal z prvního zájezdu do Anglie v roce 1884 a honoráře za vydaná díla zakoupil od švagra vlastní pozemek se starším hospodářským stavením, které nechal upravit na dům vhodný pro letní pobyt. V prvním patře si vybudoval pracovnu s pianinem a psacím stolem, z jejíhož okna byl výhled na nedaleké Třebsko.

S Dvořákovými pobyty na Vysoké je spojena práce na kompozici velkého množství děl z celkového počtu 200 skladatelových opusů.. Právě tady Dvořák započal, dokončil nebo cele zkomponoval přinejmenším třicet zásadních kompozic. Patří k nim Sedmá i Osmá symfonie, druhá řada Slovanských tanců, některé z jeho koncertních předeher i symfonických básní, či opery Dmitrij, Jakobín, Čert a Káča, Rusalka a Armida.

Dvořák miloval nejen samotnou Vysokou a okolní přírodu, ale oblíbil si též nedaleký třebský kostelík

V roce 1877 tu byl svědkem svatebního obřadu hraběte Václava Kounice a Josefiny Čermákové a později se na Třebsko díval z oken pracovny svého letního sídla. Byl i častým cílem jeho procházek a navštěvoval v něm i ranní mše, které spojoval se hrou na varhany. Kostel se dokonce oblíbil natolik, že se rozhodl do něj zakoupit nové varhany, a to z honoráře, který získal za svou první cestu do Ameriky.

Nástroj pocházel od vyhlášeného pražského varhanáře Emanuel Štěpána Petra a vysvěcen byl přesně na den Dvořákových třiapadesátých narozenin, 8. září 1894. „Slavný hudební Mistr Dr. Antonín Dvořák daroval chrámu Páně zdejšímu nové varhany, které dne 8. září byly posvěceny a účelu svému odevzdány,“ uvádí zápis v místní pamětní knize, pod který Dvořák ještě vlastnoručně připsal: „A já hrál na varhany.“

První zmínka o kostelu Nanebevzetí Panny Marie v Třebsku pochází z roku 1352. Původně šlo o gotickou stavbu, která byla v polovině 17. století přestavěna v barokním stylu. Jedná se o jednolodní kostel s polygonálním presbytářem, věž je přistavena k západní části lodi. V roce 1952 do kostela udeřil blesk, následný požár celé zařízení kostela – včetně „Dvořákových“ varhan – zničil. Kostel byl obnoven v roce 1957 a varhany, které jsou zde nyní umístěny, vyrobila dílna varhanáře Gottharda Weltzla z Králíků a původně se nacházely ve hřbitovní kapli svaté Anny v Klášterci nad Ohří. Nástroj s akantovými řezy a malovanými píšťalami (motivy maskaronů), údajně nemá v Čechách období, a navíc se jedná o jediné dílo, které Weltzl signoval.

Úvodní foto: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Třebsku (©Jaroslav Valečka)