Přátelil se s Dvořákem, jeho díla zněla i v Buckinghamském paláci v Londýně. Houslista, dirigent a skladatel August Labitzky

Český houslista, dirigent a hudební skladatel August Labitzky se narodil 22. října 1832 v Bečově nad Teplou a byl třetím synem proslulého houslisty a dirigenta Josefa Labického, zakladatele Karlovarského lázeňského orchestru. Když mu bylo třináct let, následoval svého staršího bratra Viléma do Prahy na Pražskou konzervatoř, kde studoval hru na violu. Po absolutoriu se se oba bratři stali členy otcova orchestru v Karlových Varech a August se v něm zaujal pozici prvního houslisty.

V roce 1852 vystupovali společně s Vilémem v Anglii, kde dosáhli velkého úspěchu, a po návratu od roku 1859 oba opět působili v Karlovarském lázeňském orchestru. V roce 1868 pak August převzal od otce řízení karlovarského orchestru, což staršího bratra nemile překvapilo, orchestr opustil a odjel do Spojených států. August pak v čele tělesa pozměnil jeho zaměření a repertoár. Na rozdíl od otce, který uváděl především promenádní koncerty a lehčí repertoár, August jej rozšířil o díla světových skladatelů klasické hudby. Vedle toho se svým orchestrem převzal i roli orchestru karlovarského divadla.

V roce 1874 karlovarská městská rada s ohledem na úspěchy orchestru i díky vlivu samotného Labitzkeho rozhodla, že se orchestr nebude přes zimní období rozpouštět, jak bylo dosud obvyklé, ale bude působit celoročně. Pod vedením Augusta Labitzkého se tak stal karlovarský orchestr prvním lázeňským orchestrem se stálým angažmá.

Od roku 1875 pak začal August Labitzky pořádat v Karlových Varech pravidelné páteční symfonické koncerty s náročnou dramaturgií. Začal německými skladateli Ludwigem van Beethovenem, Felixem Mendelssohnem-Bartholdym a Richardem Wagnerem a pokračoval hudbou českých velikánů, zejména Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka.

• Portrét skladatele od Ignaze Eignera (©Wikipedie)

O úrovni orchestru svědčí i článek obávaného vídeňského hudebního kritika Eduarda Hanslicka v časopise Neue Freie Presse, v němž mimo jiné uvádí: „Karlovarskému lázeňskému orchestru děkuji za poznání mnohých, ve Vídni ještě neprovedených skladeb. Při svých odpoledních koncertech v Poštovním Dvoře uvádí koncerty vysoké umělecké úrovně. Největším kladem je neobyčejně bohatý a stále se střídající repertoár, včetně nejnovějších vynikajících děl současných žijící autorů. Pro nejbližší koncerty je hlášena Brahmsova II. symfonie a Dvořákova Symfonie D-dur, ve Vídni dosud nehraná, ale v Londýně již provedená s mimořádným úspěchem pod taktovkou Hanse Richtera ...“.

Pochvalně se o výkonu karlovarského orchestru vyjádřil i sám Antonín Dvořák, který do lázeňského města přijel v roce 1879 a byl provedením své Smyčcové serenády E-dur natolik nadšen, že dal později souhlas k tomu, aby se karlovarský orchestr ujal evropské premiéry jeho Symfonie č. 9 e moll „Z nového světa“. Premiéra pak s velkým úspěchem proběhla 20. července 1897 a Labitzky s Dvořákem se stali i výbornými přáteli.

• Plakát na koncert, na kterém byla v kontinentální premiéře uvedena Novosvětská symfonie Antonína Dvořáka za řízení Augusta Labitzkého (©Wikipedie)

Stejně jako jeho otec, i August byl hudebním skladatelem, i když v mnohem menším měřítku Přesto jeho skladby zazněly na mnoha místech Evropy, na významných pódiích; opakovaně se hrály například v samotném Buckinghamském paláci v Londýně.

O významu Augusta Labitzeho ve své době ostatně svědčí i to, že v roce 1881 za své zásluhy o českou hudbu obdržel vavřínový věnec s červenobílými stuhami „na důkaz úcty Čechů k věhlasnému skladateli, jenž před půl stoletím první počal klestiti cestu české písni v hudbě světové“. V rámci koncertu byla mimo jiné uvedena jeho Třetí směs českých národních písní.

August Labitzky zemřel 29. srpna 1903 v Bad Reichenhallu a byl pohřben v rodinné hrobce na Ústředním hřbitově v Karlových Varech. O odkaz obou skladatelů, otce i syna, se dnes stará Společnost přátel J. Labitzkého, a od roku 2002 jsou v Karlových Varech pořádány tzv. Labitzkého víkendy, na kterých jsou mimo jiné uváděny novodobé premiéry jejich skladeb.

Úvodní foto: Karlovarská kolonáda (©GettyImages)