Je první adventní neděle, začíná čas adventu

Právě začíná čas adventu; v roce 2023 vychází první adventní neděle 3. prosince, je na čase vyzdobit byt adventním věncem a dnes také zapálit první svíčku.

Adventním nedělím se říká železná, bronzová, stříbrná a zlatá a letos připadají na třetího, desátého, sedmnáctého a čtyřiadvacátého prosince.

Z historického hlediska je advent začátkem liturgického roku. Je dobou radostného očekávání příchodu Spasitele, duchovní přípravy na Vánoce, dobou rozjímání a dobročinnosti. Dříve byla doba adventní zároveň dobou postu, kdy byly zakázány zábavy, svatby a hodování.

Tento čas byl vždy vnímán jako doba zklidnění, což odpovídalo i životnímu stylu našich předků, jejichž život se přizpůsoboval přirozenému rytmu intenzivních zemědělských prací, které bylo třeba zvládnou od jara do podzimu. Zima pak byla časem pro klidnější domácí práce jako draní peří, šití, pletení, předení, tkaní, apod.

Významnými dny adventu jsou v liturgickém kalendáři mimo adventní neděle svátky sv. Barbory, který připadá na 4. prosince, sv. Mikuláše (6. prosince), Slavnost Neposkvrněného početí Panny Marie (8. prosince) a svátek sv. Lucie (13. prosince).

(©Shutterstock)

S adventním obdobím je spojena celá řada lidových i moderních tradic

Tradičním symbolem adventu je od 19. století adventní věnec, který má v různých oblastech různou podobu. U nás a ve většině katolických zemích nejčastěji se čtyřmi svíčkami, z nichž tři jsou zpravidla fialové a jedna růžová. Fialová barva symbolizuje pokání, ztišení a čekání. Tradice zapalování svíček na věncích přímo vychází ze židovské tradice zapalování osmi svící o svátcích zvaných Chanuka.

Dříve byly věnce zavěšovány na stuhách, v poslední době jsou především kladeny na stůl. První fialovou svíčku zapalujeme na první adventní neděli; jedná se o tzv. svíci proroků, která je památkou na proroky, kteří předpověděli narození Ježíše Krista. Na druhou adventní neděli zapalujeme druhou fialovou svíčku, tzv. betlémskou, která reprezentuje lásku a představuje Ježíškovy jesličky. Třetí adventní neděli zapalujeme svíci růžovou, tedy tzv. pastýřskou, která vyjadřuje radost z toho, že postní období je téměř u konce a adventní období získává slavnostnější ráz. Poslední fialovou svíci pak zapalujeme čtvrtou adventní neděli a jde o tzv. andělskou svíci, která představuje mír a pokoj.

Kromě adventních věnců patří k času adventu i prosté věnce z různých rostlin, které měly symbolický význam.

(©Shutterstock)

K dalším neodmyslitelným atributům adventního času patří betlémy - jesličky

Jejich tradice sahá až do 13. století. Pro vznik této tradice měla zásadní význam událost, která se stala v roce 1223. Tehdy pozval italský šlechtic Giovanni di Velita Františka z Assisi, aby strávil Vánoce na jeho panství. Budoucí světec se rozhodl, že sváteční čas dokreslí reálným zobrazením Svaté rodiny ve chvíli narození Ježíše Krista. V jeskyni na vrcholu skalnatého kopce u vesničky Greccio tedy zbudoval improvizovanou kapli a uspořádal v ní výjev narození Páně. V noci 24. prosince sem pozval vesničany z širého okolí a když nastala půlnoc, rozezněly se všude zvony a kopec se míhal mnoha světly, jak si příchozí svítili na cestu pochodněmi. Když vystoupali k jeskyni, uviděli jesličky, oslíka a telátko. Tady pak kněz sloužil mši a František četl úryvky z Lukášova evangelia. Podle tradice byla tato událost nejen prvním „betlémem“, ale byla tu prý poprvé sloužena i půlnoční mše.

(©Shutterstock)

Dalšími tradicemi, bez nichž si pak sváteční čas dnes už neumíme představit je stavění vánočních stromků, či provozování vánočních písní a koled, v českých zemích pak ke Štědrému dni neodmyslitelně patří Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby.

V moderní historii patří k adventu a Vánocům též posílání vánočních přání, ať už tradiční formou vánočních pohlednic, či c dnešní době čím dál častěji prostřednictvím sms. Symbolem typických českých Vánoc jsou pak i půvabné obrázky Josefa Lady.

Úvodní ilustrační foto (©GettyImages)